OBSAH KOLEKTIVNÍ SMLOUVY

AZÁKLADNÍ USTANOVENÍ4

A.1ÚČEL A OBSAH4

A.2LEGISLATIVNÍ SOULAD4

A.3ZÁKAZ DISKRIMINACE4

A.4PLATNOST A ÚČINNOST5

A.5VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ5

BODBORY A ZAMĚSTNAVATEL5

B.1ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ5

B.2ZÁVAZKY ZAMĚSTNAVATELE6

B.3ZÁVAZKY ODBOROVÉ ORGANIZACE7

B.4PRÁVO ROZHODOVÁNÍ8

B.5PRÁVO SPOLUROZHODOVÁNÍ8

B.6PRÁVO NA PROJEDNÁNÍ8

B.7PRÁVO NA INFORMACE10

B.8PRÁVO KONTROLY10

B.9OCHRANA ODBOROVÝCH FUNKCIONÁŘŮ11

B.10ORGANIZAČNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI ODBOROVÉ ORGANIZACE U ZAMĚSTNAVATELE

11

CPERSONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI12

C.1VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU12

C.2PRACOVNÍ DOBA12

C.3DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU14

C.4PRACOVNÍ VOLNO15

C.5OCHRANA PRACOVNÍCH MÍST, RUŠENÍ PRACOVNÍCH MÍST18

C.6UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VÝPOVĚDÍ ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE19

C.7ZVÝŠENÍ, PROHLUBOVÁNÍ KVALIFIKACE, REKVALIFIKACE22

DMZDY ZAMĚSTNANCŮ23

D.1ÚVODNÍ USTANOVENÍ23

D.2ZÁSADA STEJNÉ ODMĚNY ZA PRÁCI STEJNÉ HODNOTY24

D.3ZÁSADA PRO UPLATŇOVÁNÍ MZDOVÉHO SYSTÉMU24

D.4STRUKTURA MZDY24

D.5ZAŘAZOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ DO PROFESÍ A TARIFNÍCH STUPŇŮ25

D.6ZÁKLADNÍ MZDA25

D.7SMLUVNÍ MZDA26

D.8OSOBNÍ OHODNOCENÍ27

D.9MZDOVÉ PŘÍPLATKY27

D.9.1MZDA A PŘÍPLATEK ZA PRÁCI PŘESČAS27

D.9.2MZDA A NÁHRADA MZDY ZA PRÁCI VE SVÁTEK28

D.9.3PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V NOCI28

D.9.4PŘÍPLATEK ZA PRÁCI ODPOLEDNE28

D.9.5PŘÍPLATEK ZA PRÁCI O SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH29

D.9.6PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ29

D.9.7PŘÍPLATEK ZA MIMOŘÁDNÉ ZTÍŽENÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ30

D.9.8PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE VÝŠKÁCH30

D.9.9PŘÍPLATEK ZA ZASTUPOVÁNÍ30

D.9.10PŘÍPLATEK ZA VÍCESTROJOVOU OBSLUHU30

D.10ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PO DOBU ZAŠKOLOVÁNÍ31

D.11MZDA PŘI VÝKONU JINÉ PRÁCE31

D.12MZDA A NÁHRADA MZDY PŘI PROSTOJÍCH31

D.13MZDA A NÁHRADA MZDY PŘI NEPŘÍZNIVÝCH POVĚTRNOSTNÍCH VLIVECH32

D.14MZDA PŘI ŠKOLENÍ A REKVALIFIKACI32

D.15PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH ODMĚN A PRÉMIÍ32

D.16PŘÍSPĚVEK NA MZDU ZAMĚSTNANCE UVOLNĚNÉHO PRO VÝKON FUNKCE V ODBORECH34

D.17ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍ POHOTOVOSTI34

D.18ODMĚNA VÝKONU PRÁCE KONANÉ NA ZÁKLADĚ DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ

POMĚR35

D.19ODMĚŇOVÁNÍ PŘI STÁVCE A VÝLUCE35

D.20MINIMÁLNÍ MZDA35

D.21ZARUČENÁ MZDA35

D.22POČÍTÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚČELY36

D.23SPLATNOST MZDY A NÁHRADY MZDY36

D.24SNÍŽENÍ ČI NEPOSKYTNUTÍ NÁHRADY37

EZDRAVOTNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE37

E.1KOMPLEXNÍ SYSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE37

E.2PREVENTIVNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE38

FBEZPEČNOST PRÁCE, OCHRANA ZDRAVÍ, HYGIENA A EKOLOGIE39

F.1VÝCHOVA ZAMĚSTNANCŮ39

F.2BEZPEČNOST PRÁCE ZAMĚSTNANCŮ39

F.3KONTROLA41

F.4PRACOVNÍ ÚRAZY A ODŠKODŇOVÁNÍ41

F.5OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY (DÁLE OOPP)41

F.6PITNÝ REŽIM42

F.7TECHNICKÁ BEZPEČNOST42

F.8SOCIÁLNÍ A HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ42

F.9KOMISE OBP42

F.10EKOLOGIE42

GSOCIÁLNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE42

G.1ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ A OBČERSTVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ42

G.2REKREACE DĚTÍ ZAMĚSTNANCŮ43

G.3PÉČE O DŮCHODCE43

G.4VÝPOMOC PŘI ÚMRTÍ ZAMĚSTNANCE43

G.5SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ45

G.6PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ46

G.7ODMĚNY ZA ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ JUBILEA47

HOBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍ48

H.1STÍŽNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A PŘEDCHÁZENÍ SOUDNÍCH SPORŮ48

H.2PŘEDCHÁZENÍ KOLEKTIVNÍM SPORŮM48

H.3POČET VYHOTOVENÍ SMLOUVY48

A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

A.1Účel a obsah

Účelem a obsahem této Kolektivní smlouvy (dále jen KS) je určení a úprava individuálních a kolektivních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, právo a povinnosti obou smluvních stran v dále uvedených oblastech, jakož i určení dalších nároků, které je nutné zajišťovat při uspokojování práv, oprávněných sociálně- ekonomických potřeb a zájmů zaměstnanců.

Zkratky:

KS- kolektivní smlouva

ZP- zákoník práce

VZO OS- výbor základní organizace odborového svazu

Sb.- sbírka zákonů

atp.- a tak podobně

ROP- rekondičně ozdravný pobyt

HV- hospodářský výsledek

BOZP- bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OBP- ochrana bezpečnosti práce

A.2Legislativní soulad

Ustanovení této Kolektivní smlouvy vychází z:

-ratifikovaných mezinárodních úmluv

-zákoníku práce v platném znění

-dalších souvisejících právních předpisů (např. zákonů, nařízení vlády apod.).

Tato Kolektivní smlouva je svým obsahem závazná pro obě smluvní strany, jakož i pro případné právní nástupce smluvních stran této Kolektivní smlouvy.

2.Členové příslušného odborového orgánu nesmějí být pro výkon své funkce diskriminováni nebo znevýhodněni ve svých nárocích, nesmějí být pro výkon své činnosti ani zvýhodněni.

3.Zaměstnavatel se zavazuje dodržovat zákaz výkonu dětské práce, konkrétně čl. 32 Listiny základních práv a svobod: „Dětská práce se zakazuje. Minimální věk pro přijetí do zaměstnání nesmí být nižší než věk pro skončení povinné školní docházky, aniž jsou dotčena pravidla, která jsou příznivější pro mladé lidi, a omezené výjimky.“

4.Zaměstnavatel se zavazuje dodržovat zákaz výkonu nucené práce, konktrétně Čl. 9 Listiny základních práv a svobod: „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.“

Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem podpisu smluvními stranami. Kolektivní smlouva je účinná od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. Účinnost závazků, z nichž vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, však trvá až do dne účinnosti příští kolektivní smlouvy, nejdéle však do 30.6. 2024.

Tato Kolektivní smlouva je závazná pro všechny zaměstnance

A.5Všeobecná ustanovení

1.Smluvní strany si sjednaly možnost změny a doplnění Kolektivní smlouvy (dále jen KS) ve smyslu §8 odst. 5 zákona č. 2 /1991 Sb.

2.Kontrolu plnění KS provádějí obě smluvní strany jednou za pololetí.

3.Neplnění ustanovení KS bude zaměstnavatel posuzovat jako neplnění pracovních povinností příslušných zaměstnanců a o způsobu nápravy bude informovat příslušný odborový orgán.

4.V případě neplnění KS ze strany odborové organizace informuje příslušný odborový orgán o způsobu nápravy zaměstnavatele.

5.Tato Kolektivní smlouva je podepsána ve dvou vyhotoveních s platností originálu a tyto jsou uloženy u zástupců smluvních stran. Smluvní strany jsou povinny seznámit zaměstnance se sjednanou Kolektivní smlouvou nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

B.ODBORY a ZAMĚSTNAVATEL

B.1Základní ustanovení

1.Zaměstnavatel uznává odborové orgány jako partnera při obhajobě práv, oprávněných zájmů a požadavků zaměstnanců a jako zástupce zaměstnanců.

2.Zaměstnavatel uznává právo odborové organizace, působící

svobodně rozhodovat o svém vnitřním organizačním členění a rozdělení kompetencí odborových orgánů a jejich zástupců pro jednání se zaměstnavatelem.

3.Smluvní strany prohlašují, že pokud zaměstnavatel poskytne odborové organizaci pro účely plnění zákonných povinností v pracovněprávních vztazích, a to zejména na úseku kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších činnostech osobní údaje zaměstnance či zaměstnanců, pak odborová organizace tyto bude zpracovávat způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením. Odbory se zavazují přijmout opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu, změně, zničení či ztrátě nebo neoprávněným přenosům či jinému neoprávněnému zpracování nebo zneužití osobních údajů zaměstnance či zaměstnanců.

B.2Závazky zaměstnavatele

Pro zabezpečení práv a činnosti odborových orgánů volených jako zástupců zaměstnanců se zaměstnavatel zavazuje:

1.Umožnit konání voleb zástupců zaměstnanců a vytvořit zástupcům zaměstnanců na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytnout podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.

3.Uvolnit zaměstnance zvoleného nebo pověřeného Stanovami ZO OS KOVO do určených odborových funkcí nebo pro výkon administrativní a technické činnosti z pracovní činnosti po dobu výkonu odborové funkce nebo administrativní a technické činnosti. Tento zaměstnanec zůstává v pracovním poměru k zaměstnavateli, který jim vyplácí odměnu stanovenou odborovou organizací. Odborová organizace tuto odměnu refunduje. Zaměstnavatel plní vůči uvolněnému funkcionáři a zaměstnancům všechny povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, této KS, ze zákonů o zdravotním a sociálním zabezpečení, o dani z příjmu, úrazovém pojištění apod.

4.Po ukončení výkonu odborové funkce nebo pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen zaměstnat uvolněného funkcionáře v souladu s pracovní smlouvou. Není- li takové zařazení možné z důvodu, že toto pracovní místo nebo funkce byly mezitím zrušeny, nabídne bývalému funkcionáři nebo zaměstnanci v souladu s pracovní smlouvou jiné pracovní místo odpovídající jeho původnímu zařazení nebo funkci s ohledem na jeho znalosti, schopnosti a zdravotní stav.

5.Přijímat pozvání odborových orgánů na jejich zasedání a dle možnosti se jich zúčastňovat.

6.V odůvodněných případech, majících vztah k odborové organizaci a zaměstnancům, přizvat před přijetím rozhodnutí v předmětné věci pověřené zástupce příslušného odborového orgánu na jednání výkonných a řídících orgánů zaměstnavatele.

7.V souladu s právními předpisy podávat odborovému orgánu nebo jeho pověřenému zástupci požadovaná vysvětlení a v rámci svých objektivních možností přihlížet ke stanoviskům odborů ve věcech, které jsou předmětem projednání a informování a oznamovat jim, jaká případná opatření učinil na základě těchto návrhů a stanovisek.

8.Spolurozhodovat s odborovou organizací v případech stanovených zákonem a KS.

9.Projednat případy stanovené zákonem a touto KS.

10.Poskytovat odborové organizaci konzultace a podklady nutné pro uplatňování práv odborové organizace podle právních předpisů a této KS. Informace dle jejich povahy budou poskytovány v dostatečném předstihu.

11.Umožnit příslušným odborovým orgánům vykonávání kontrolní činnosti ve smyslu

§ 321 a § 322 ZP.

12.Zajistit informovanost zaměstnanců zejména prostřednictvím PC s připojením na intranet, nástěnek, Zpravodaje a mítinků. Organizovat dle výrobních možností měsíčně výrobní porady v součinnosti vedoucího zaměstnance se zástupcem odborové organizace v rámci pracovní doby mimo přestávky na jídlo a oddech, za účelem poskytování informací v rozsahu vymezeném právními předpisy a touto KS.

13.Zaměstnavatel se zavazuje, že v zájmu zachování sociálního smíru, bude svým jednáním a vystupováním vůči zástupcům odborového orgánu vystupovat korektně a v rámci společenských norem. Tato podmínka platí i pro všechny ostatní zaměstnance akciové společnosti.

14.Umožnit pro uplatnění práv odborové organizace součinnost s experty a expertními organizacemi mimo rámec zaměstnanců a funkcionářů OS KOVO. Zaměstnavatel uznává právo odborové organizace na metodickou pomoc a expertní poradenství poskytované OS KOVO. Příslušný funkcionář je v tomto případě povinen prokazatelně zajistit mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a o oprávněných zájmech zaměstnavatele nebo zaměstnanců, o nichž se dovědí.

B.3Závazky odborové organizace

Odborová organizace se zavazuje:

1.Přispívat u zaměstnavatele k zajištění sociálního smíru za předpokladu, že budou dodržena a plněna ustanovení této KS.

2.Zvát pověřené zástupce na jednání příslušného odborového orgánu k řešení záležitostí společného zájmu.

3.Členové příslušného odborového orgánu jsou povinni zachovat mlčenlivost

o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá po dobu jednoho roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

4.Zástupci odborového orgánu se zavazují, že v zájmu zachování sociálního smíru, budou svým jednáním a vystupováním vůči zástupcům zaměstnavatele vystupovat korektně a v rámci společenských norem. Tato podmínka platí i pro všechny ostatní členy odborového orgánu.

5.Předat a v případě změny neprodleně aktualizovat seznam členů, jichž se týká ochrana podle B.9 a §61 ZP.

6.Aktivně se podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

7.Na základě požadavku vedení společnosti svolat nejpozději do tří pracovních dnů ode dne obdržení tohoto požadavku mimořádné jednání závodního výboru k projednání záležitostí zaměstnavatele.

B.4Právo rozhodování

Tato pravomoc odborové organizace představuje pouze opatření, o kterých rozhoduje výlučně odborová organizace sama, a to v případě stávky.

B.5Právo spolurozhodování

Spolurozhodováním se podle tohoto bodu rozumí takový vzájemný vztah mezi odborovými orgány a zaměstnavatelem, kdy k provedení určitého právního úkonu či k přijetí jiného opatření zaměstnavatele se vyžaduje souhlas či shoda s odborovým orgánem. Jinak je tento právní úkon či opatření neplatný.

Odborová organizace má právo spolurozhodování v těchto případech:

1.Při uzavírání Kolektivní smlouvy.

2.Při stanovení rozvrhu dovolených a při hromadném čerpání dovolené.

3.Při vydání pracovního řádu a jeho změnách.

4.Při stanovení výjimky z doby a místa, kde se provádí výplata mzdy.

5.Při výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru se členem odborového orgánu.

6.Při vymezení vážných provozních důvodů, pro které nemůže zaměstnavatel dlouhodobě přidělovat zaměstnanci práci a stanovení výše náhrady mzdy, která v těchto případech zaměstnanci náleží. Podmínky, ze kterých je možné výše uvedená opatření realizovat, musí být upraveny zvláštní smlouvou mezi zaměstnavatelem a odborovým orgánem.

B.6Právo na projednání

Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, výměna stanovisek a vysvětlení, s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborová organizace mohla na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Odborová organizace má při projednávání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.

Odborová organizace má právo, aby s ní zaměstnavatel v těchto stanovených případech projednal zejména:

1.Opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí.

2.Převodu podle §338 ZP – §341 ZP.

3.Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhla 21 pracovních dnů v kalendářním roce.

4.Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru.

5.Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, případně její přesun.

6.Zavedení pružné pracovní doby.

7.Začátek a konec pracovní doby.

8.Rozdělení pracovní doby téže směny na dvě části.

9.Stanovení přiměřeně dlouhé přestávky na jídlo, jejího začátku i konce.

10.Nařízení práce ve dnech pracovního klidu.

11.Celkový rozsah přesčasové práce pro zaměstnavatele.

12.Výše náhrady škody požadované na zaměstnanci, obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady škody, způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřevyšující 1.000,- Kč.

13.Způsob a rozsah náhrady škody za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

14.Zásadní změny zavádění nové techniky a technologie, nových opatření k ochraně života, zdraví při práci a ekologie v rozsahu stanoveném v části páté druhé hlavy zákoníku práce.

15.Provoz sociálních a stravovacích zařízení, kde je zaměstnavatel vlastníkem.

16.Změna systému penzijního připojištění.

17.Bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu stanoveném §101 - 105 ZP, 108 ZP a zvláštním zákonem.

18.Organizaci noční práce.

19.Dochází-li k uvolňování zaměstnanců z důvodu organizačních změn dle §52 písm.

a)– c), je zaměstnavatel povinen projednat jednotlivé případy s odborovým orgánem.

20.Ekonomickou situaci zaměstnavatele.

21.Opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle §62 odst. 2 až 4.

22.Normování práce podle §300 ZP.

23.Změny organizace práce.

24.Při neomluvené absenci, zda jde o neomluvené zameškání práce u zaměstnance.

B.7Právo na informace

Informováním se dle této KS rozumí zejména předání nezbytných podkladů. K účelům dále uvedeným poskytuje zaměstnavatel příslušnému odborovému orgánu potřebné informace, konzultace a podklady a v rámci svých možností přihlíží k jeho stanoviskům.

Odborová organizace má právo na to, aby jim zaměstnavatel podal tyto písemné informace:

1.O zásadních otázkách souvisejících s ekonomickou a finanční situací zaměstnavatele – měsíčně.

2.O důsledcích činnosti zaměstnavatele na životní prostředí a přijatých ekologických opatřeních.

3.O evidenčním počtu zaměstnanců; o počtu nově sjednaných pracovních poměrů.

4.O ukončených pracovních poměrech – jmenný seznam – měsíčně.

5.O zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle §62 odst. 2 až 4 ZP.

6.O přechodu dle §338 ZP - §341 ZP.

7.O plánu vzdělávání – 1x ročně.

8.O skutečném čerpání mzdových prostředků dle mzdových položek čtvrtletně.

9.O skutečně dosahovaném průměrném výdělku čtvrtletně.

10.O záležitostech uvedených v §279 ZP.

11.O počtu přesčasových hodin měsíčně.

12.O bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle §101 až 106, odst. 1 ZP a §108 ZP.

13.Při tvorbě zásad výběru zaměstnanců na rehabilitační či rekondiční pobyty zajišťované zaměstnavatelem.

B.8Právo kontroly

Odborová organizace a jí pověřené orgány mají právo kontroly v těchto případech:

1.V oblasti dodržování pracovně-právních předpisů, vnitřních mzdových předpisů a závazků KS, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.

2.V oblasti závodního stravování.

3.V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Právo kontroly se realizuje v souladu s §321 a §322 ZP.

B.9Ochrana odborových funkcionářů

Členové odborových orgánů všech stupňů, kteří jsou oprávnění spolurozhodovat se zaměstnavatelem, požívají zvýšenou ochranu. v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele v době jejich funkčního období, je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán

o předchozí souhlas k takovémuto opatření. Bez souhlasu výboru základní organizace je výpověď neplatná.

B.10Organizační a materiální zabezpečení činnosti odborové organizace u zaměstnavatele

1.Zaměstnavatel poskytuje odborové organizaci na základě §277 ZP na svůj náklad vlastní místnost (kancelář se schůzovní místností), nezbytně nutné pro práci odborových orgánů a schůzovní činnost, s potřebným vybavením včetně kancelářského nábytku, pevné linky telefonu, počítače s příslušným vybavením včetně údržby, vytápění, spotřeby elektrického proudu, plynu, vody a úklidu.

2.Zaměstnavatel provádí bezplatně evidenci členských příspěvků, jejich srážky na základě písemného souhlasu zaměstnance a zaslání částek na účet ZO OS u příslušného peněžního ústavu. Evidenci členských příspěvků poskytuje zaměstnavatel VZO OS měsíčně.

3.Pro služební návštěvníky odborové organizace platí při vstupu do prostorů zaměstnavatele stejné předpisy jako pro služební návštěvníky zaměstnavatele.

4.Pro funkcionáře a pověřené členy odborové organizace neplatí při výkonu jejich funkce omezení pohybu v prostorách zaměstnavatele, stanovená pro zaměstnance pracovním řádem nebo jiným interním předpisem zaměstnavatele, mimo opodstatněných omezení pohybu z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany utajovaných informací a obchodního tajemství.

5.Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci uvolněnému pro výkon funkce v odborech hradit část měsíční mzdy ve výši sjednané v bodě D.16.

6.Zaměstnavatel se dále zavazuje za zaměstnance uvolněného pro výkon funkce v odborech hradit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (dále jen pojistné). Úhrada pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění nebude refundována.

7.Zaměstnavatel se zavazuje k žádosti odborové organizace poskytnout služební referentské vozidlo členům závodního výboru pro účely zařízení záležitosti vztahující se k zaměstnancům případně pro organizování sportovních, kulturních či jiných akcí. Podmínkou poskytnutí služebního referentského vozidla je platné školení řidiče referenta.

CPERSONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI

C.1Vznik pracovního poměru

Řídí se zákoníkem práce.

1.Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

2.Pracovní smlouva musí obsahovat podstatné náležitosti vyplývající ze ZP včetně dalších podmínek.

3.Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v zákoníku práce, zejména v

§ 41 ZP.

4.Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru a musí při nástupu zaměstnance seznámit s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovní náplní vykonávané činnosti, s pracovním řádem, s Kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

Do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel dále písemně zaměstnance seznámí s dalšími základními právy a povinnostmi dle §37 ZP, pokud tyto nebudou uvedeny v pracovní smlouvě.

5.V případech rozvázání a opětovného sjednání pracovního poměru či vzájemně navazujících pracovních poměrů u zaměstnavatele (předchůdci)

je možný zápočet doby předchozího pracovního poměru u na základě žádosti zaměstnance, který je povinen toto prokázat.

Upracujících důchodců se předchozí doba zaměstnání u zaměstnavatelů xxx nezapočítává.

Podmínkou pro zápočet doby předchozího pracovního poměru je pracovní poměr u zaměstnavatele a.s. sjednaný na plný pracovní úvazek.

Zápočet doby předchozího pracovního poměru není možný, pokud došlo u předchozího zaměstnavatele k ukončení pracovního poměru s výplatou odstupného či jiného obdobného plnění.

1.Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynu zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat harmonogram směn a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

4.Do pracovní doby se nezapočítávají přestávky v práci.

5.O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Změny oproti stávajícímu rozvržení pracovní doby, včetně stanovení začátku a konce pracovní doby na pracovištích a u jednotlivých profesí a rozdělení pracovní doby na více částí téže směny, provede zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.

6.Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin, je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

7.Zaměstnavatel a odborová organizace se dohodli, že období, ve kterém přesáhne průměrná týdenní pracovní doba (bez práce přesčas, rozvržena na jednotlivé týdny v rozvrhu směn) stanovenou týdenní pracovní dobu, bude činit 52 týdnů.

8.Změny oproti stávajícímu rozvržení pracovní doby, včetně stanovení začátku a konce pracovní doby na pracovištích a u jednotlivých profesí a rozdělení pracovní doby na více částí téže směny, provede zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.

9.Zaměstnanci mladší 18 let mají pracovní dobu 30 hodin týdně, denní pracovní doba nesmí převýšit 6 hodin.

11.Zaměstnavatel se zavazuje informovat příslušný odborový orgán o počtu přesčasových hodin měsíčně.

12.Dobou pracovní pohotovosti se rozumí doba, po kterou je zaměstnanec mimo svou pravidelnou pracovní dobu a nad její rozsah připraven k případnému:

-výkonu nezbytně naléhavých nárazových a jiných nepředvídaných nebo neodkladných prací (např. odstranění poruch, kalamitních a havarijních stavů, vykládání vagónů atp.),

-zajištění nerušeného chodu výroby při uvádění investičních celků do provozu,

-operativnímu řízení prací při řešení nepředvídaných situací.

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel nařídit a zaměstnanec konat pouze mimo pracoviště zaměstnavatele.

14.Noční práce je práce vykonávaná v době od 22:00 hodin do 6:00 hodin. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

15.Za závažné nebo zvlášť hrubé porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, bude považována neomluvená absence, přičemž o tom, zda se jedná o neomluvenou absenci, přísluší rozhodnutí zaměstnavateli po dohodě s VZO OS KOVO.

Výměra dovolené bude odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance.

Pokud zaměstnanec neodpracuje u téhož zaměstnavatele celý kalendářní rok, bude mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok za předpokladu, že konal práci alespoň po dobu 4 týdnů u zaměstnavatele.

Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

1.Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

2.Rozvrh čerpání dovolené se sjednává takto:

-tři týdny do konce září běžného kalendářního roku

-dva týdny do konce běžného kalendářního roku

3.Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo, že ho odvolal z dovolené.

4.Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu

a)dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

b)karantény nařízené podle jiného právního předpisu59),

c)čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

d)jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.

5.O určení hromadného čerpání dovolené spolurozhoduje zaměstnavatel s odborovou organizací, pokud je to nutné z provozních důvodů a nesmí činit více než 2 týdny.

6.Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.

7.Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené a zaměstnanci za tento den přísluší náhrada mzdy za svátek.

8.Do dovolené se započítává práce ve svátek v případě, kdy by zaměstnanec byl povinen v den svátku směnu odpracovat a čerpání dovolené v tento den svátku bylo určeno na jeho žádost.

C.4Pracovní volno

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v návaznosti na nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, za podmínek a v rozsahu dále uvedeném, přičemž je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna.

1.Vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotním zařízení

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu dle věty první.

2.Pracovně-lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

3.Narození dítěte manželce (družce) zaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na jeden den v souvislosti s převozem manželky (družky) do zdravotnického zařízení a jeden den na převoz zpět. Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne k účasti při porodu manželky (družky).

4.Doprovod

K doprovodu rodinného příslušníka, jde-li o manžela, druha, nebo dítě, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela, do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Má-li zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy.

5.Úmrtí - Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na:

a)čtyři dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a další jeden den k účasti na pohřbu těchto osob; za dítě se pro tyto účely považuje i dítě svěřené zaměstnanci do pěstounské péče,

b)jeden den při úmrtí rodiče a sourozence zaměstnance (včetně nevlastních), rodiče jeho manžela, další jeden den k účasti na pohřbu a další jeden den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

c)jeden den k účasti na pohřbu prarodiče, sourozence manžela a manžela sourozence a další jeden den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

d)nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

e)nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance, jestliže byli k účasti určeni zaměstnavatelem nebo zaměstnavatelem v dohodě s odborovou organizací.

6.Svatba

a)pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na tři dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu,

b)pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na jeden den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte,

c)pracovní volno bez náhrady mzdy na jeden den se poskytne k účasti na svatebním obřadu při svatbě rodičů.

7.Přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne max. jedenkrát ročně na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance do jiné obce. v případě přestěhování zaměstnance v téže obci náhrada mzdy přísluší však pouze za 1 den. Další jeden den s náhradou mzdy navíc se poskytne v případě, jde-li o stěhování v zájmu zaměstnavatele.

8.Péče o dítě s náhradou mzdy

Zaměstnavatel poskytne v kalendářním roce ženám a mužům pečujícím o dítě (děti) ve věku do 15 let, s nimiž žije ve společné domácnosti, pracovní volno s náhradou mzdy v délce 1 pracovního dne za účelem zlepšení péče o dítě. Podmínkou vzniku nároku je délka trvání pracovního poměru k zaměstnavateli, který ke dni čerpání tohoto volna činí alespoň 6 měsíců.

9.Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

10.Vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru

Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v §52 odst. 1 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Zaměstnanec je povinen prokázat oprávněnost čerpání takto poskytnutého pracovního volna a jeho rozsahu.

11.Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nemohl- li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

12.Ostatní pracovní volno bez náhrady mzdy

Pracovní volno bez náhrady mzdy po vyčerpání nejméně poloviny nároku na dovolenou bude poskytnuto zaměstnancům v následujících případech:

a)matkám a osamělým mužům pečujícím o děti mladší 15 let v průběhu prázdnin, v rozsahu do 4 týdnů v kalendářním roce, nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel jinak, pokud o to zaměstnanec požádá a nebrání-li tomu vážné provozní důvody,

b)zaměstnancům, kteří pečují o dlouhodobě těžce postiženého člena rodiny, v rozsahu do 4 týdnů v kalendářním roce, nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel jinak, pokud o to zaměstnanec požádá a nebrání-li tomu vážné provozní důvody,

c)při jiných důležitých osobních překážkách v práci, pokud o to zaměstnanec požádá a nebrání-li tomu vážné provozní důvody (živelná pohroma aj.),

d)v případě udělení pracovního volna podle C.4.12 a) až c) hradí zaměstnanec zdravotní pojištění ve výši 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, na základě uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

e)při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy.

13.Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci k účasti na ROP pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu pěti dnů a dále čerpání dovolené, náhradního volna či pracovního volna bez náhrady mzdy, a to podle rozvrhu směn pro příslušný pracovní režim zaměstnance k účasti na rekondičně ozdravném pobytu, které budou realizovány v souladu s čl. E.1.3 této KS.

14.Pracovní volno odborovému funkcionáři

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci k výkonu činnosti v odborových funkcích v souladu s pravidly dohodnutými v B.2.2. této KS. Doba takto poskytnutého pracovního volna bude evidována.

15.Pracovní volno k účasti na dobrovolnické aktivitě zaměstnavatele

Pracovní volno s náhradou mzdy na 1 den, se poskytne zaměstnanci, který se zapojí do Projektu DEN firemního dobrovolnictví pořádaného nebo spolupořádaného zaměstnavatelem.

16.Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (tábory, sportovní soustředění) Pracovní volno s náhradou mzdy přísluší zaměstnanci pouze při splnění následujících podmínek (současně):

•zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží,

•zaměstnanec vykonává činnost vedoucích táborů, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků (k obdobným činnostem na sportovních soustředěních) na akci pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku po dobu nejméně 5 let, pro kterou je práce s dětmi a mládeží hlavní činností,

•uvolnění zaměstnance z výkonu práce v požadovaném termínu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Vztah zaměstnance (jeho postavení) na táboře nebo sportovním soustředění pro děti a mládež společně s výpisem z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci nejvýše 1 týden v kalendářním roce.

C.5Ochrana pracovních míst, rušení pracovních míst

1.Společným zájmem zaměstnavatele i odborové organizace je uchovat a vytvářet v obchodní společnosti pouze efektivní a účelná pracovní místa. Zaměstnavatel bude respektovat zásadu, že navrhované organizační a strukturální změny nebudou vyžadovat zvýšenou potřebu přesčasové práce, neúměrnou intenzitu a psychickou zátěž.

2.Pracovní místa mohou být rušena na základě projednání zaměstnavatele s příslušným odborovým orgánem.

3.Každý zaměstnanec má právo přednostně se ucházet o volné pracovní místo u zaměstnavatele před zaměstnanci získávanými náborem. Na toto místo zaměstnavatel zařadí dosavadního zaměstnance, splňuje-li požadovanou kvalifikaci, popř. pokud tuto může získat zaškolením (zácvikem, kursem apod.), nepřesahujícím dobu 2 měsíců. v případě vedoucích funkcí (§11 ZP) či funkcí vyžadujících specifické odborné znalosti, bude při zařazování do těchto funkcí přihlíženo rovněž k dalším podmínkám nezbytným pro vykonávání těchto funkcí. Zaměstnavatel je povinen vhodným způsobem zveřejňovat nabídku volných pracovních míst.

4.Lhůta k informování příslušného odborového orgánu o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních, v důsledku, kterých dojde k hromadnému propouštění zaměstnanců dle §62 odst. 1 zákoníku práce, nesmí být kratší než 30 dnů před doručením výpovědi zaměstnanci. Výpověď konkrétním

zaměstnancům dle §52 písm. a) – c) musí být výsledkem projednání zaměstnavatele s příslušným odborovým orgánem ve smyslu bodu B.6.

C.6Ukončení pracovního poměru

1.Pracovní poměr lze ukončit výpovědí jedině ze zákonem stanovených důvodů (§52 písm. a) – h) ZP):

a)ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b)přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c)stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d)nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

e)pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,

f)nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

g)jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti, je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti, písemně upozorněn na možnost výpovědi,

h)poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v §301a, tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt (viz §56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Odborový orgán má právo podat námitku vůči jednotlivým návrhům, a to zejména v případě, že se jedná o dlouholetého zaměstnance společnosti, zaměstnance s nepříznivou zdravotní nebo sociální situací, zaměstnance s vysokou kvalifikací, funkcionáře odborové organizace, zaměstnance v nástupní praxi.

2.Smluvní strany se shodují, že není v jejich zájmu uvolňovat při organizačních změnách vysoce kvalifikované zaměstnance s dlouhodobě dobrými pracovními výsledky a je nutno přihlížet k sociálním poměrům zaměstnance.

Při výpovědi dané zaměstnanci ze strany zaměstnavatele podle §52 písm. a) – c) ZP, příp. při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, náleží zaměstnanci základní odstupné ve výši

a)jednonásobkujehoprůměrnéhovýdělku,jestližejehopracovnípoměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b)dvojnásobkujehoprůměrnéhovýdělku,jestližejehopracovnípoměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c)trojnásobkujehoprůměrnéhovýdělku,jestližejehopracovnípoměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba odpracovaná před přechodem práv a povinností, byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.

3.Zvýšené odstupné

a)Dojde-li k rozvázání pracovního poměru dohodou dle §49 zákoníku práce z důvodu organizačních změn dle §52, písm. a) – c) ZP přísluší zaměstnanci zvýšené odstupné, které závisí na délce nepřetržitého trvání pracovního poměru k zaměstnavateli takto:

•do 5-ti letodstupné ve výši* 1násobek průměrného výdělku

•5 až 14 letodstupné ve výši* 2násobek průměrného výdělku

•15 až 24 letodstupné ve výši* 3násobek průměrného výdělku

•25 až 34 letodstupné ve výši* 3,5násobek průměrného výdělku

•35 a více letodstupné ve výši* 4násobek průměrného výdělku

b)Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba odpracovaná před přechodem práv a povinností

c)Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i nepřetržitý pracovní poměr v předchůdcích zaměstnavatele

byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.

Zaměstnanci, který je uvolňován z důvodu organizačních změn a uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby, přísluší k odstupnému jednonásobek průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc dřívějšího ukončení pracovního poměru dohodou.

4.Skončení pracovního poměru z organizačních důvodů na základě vyhlášených organizačních změn projedná zaměstnavatel se zaměstnancem zpravidla za přítomnosti jeho přímého nadřízeného a zástupce odborové organizace.

5.Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v §52, písm. e) ZP, příp. dohodou z týchž důvodů, náleží při ukončení pracovního poměru finanční plnění v níže uvedené výši:

•do 5-ti letfinanční plnění ve výši 1,5 násobek průměrného výdělku

•5 až 14 letfinanční plnění ve výši 2,5 násobek průměrného výdělku

•15 až 24 letfinanční plnění ve výši 3násobek průměrného výdělku

•25 až 34 letfinanční plnění ve výši 6násobek průměrného výdělku

•35 a více letfinanční plnění ve výši 7násobek průměrného výdělku

Zaměstnanci, který pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost a uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby, přísluší k finančnímu plnění jednonásobek průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc dřívějšího ukončení pracovního poměru dohodou.

6.Zaměstnanci, který nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v §52, písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při ukončení pracovního poměru odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Zaměstnanci, který nesmí dále konat dosavadní a uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby, přísluší k odstupnému jednonásobek průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc dřívějšího ukončení pracovního poměru dohodou.

7.Výpověď je možné zaměstnanci dát pouze po předchozím projednání s odborovou organizací, v souladu s ustanovením §61 ZP a bodu B.6 této Kolektivní smlouvy.

8.V případě, že k organizační změně dle §52, písm. a) – c) ZP dojde u zaměstnance, který je v době rozhodnutí o organizační změně dočasně vyňat z evidence zaměstnanců z důvodu např. čerpání mateřské dovolené, rodičovské dovolené, apod., přísluší zaměstnanci zvýšené odstupné při splnění podmínek dle bodu 3a) za předpokladu, že pracovní poměr skončí dohodou nejpozději ke dni skončení výše uvedených překážek v práci.

Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen podle §68 ZP zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

9.Výpovědní doba je shodná pro zaměstnance i zaměstnavatele a činí 2 měsíce.

10.Odměny při odchodu do důchodu

a)Při prvním skončení pracovního poměru u zaměstnavatele po nabytí nároku na invalidní nebo starobní důchod dle §29 zákona č. 155/1995 Sb. nebo při nabytí nároku na starobní důchod dle §31 téhož zákona (tzv. předčasný důchod) se poskytne odměna zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval

•15 až 24 let…… odměna ve výši 1,5 násobku průměrného výdělku

•25 až 34 let…… odměna ve výši 2násobku průměrného výdělku

•35 a více let…… odměna ve výši 4,5 násobku průměrného výdělku

Za pracovní poměr u zaměstnavatele se považuje celková odpracovaná doba u právních předchůdců byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.

b)Tato odměna se v případě odchodu do starobního důchodu dle §31 zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru do dne dosažení důchodového věku podle ustanovení §29 částkou, jejíž maximální výše je rovněž závislá na délce nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a jeho právních předchůdců, byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.), a která činí:

•15 až 24 let…… 4.500,- Kč

•25 až 34 let…… 5.000,- Kč

•35 a více let…… 5.500,- Kč

Zaměstnanci se poskytne odměna, dojde-li k prvnímu ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele po nabytí nároku na invalidní nebo starobní důchod dle §29 zákona č. 155/1995 Sb. nebo při nabytí nároku na starobní důchod dle §31 téhož zákona (tzv. předčasný důchod) bezprostředně po vzniku nároku, nejpozději do 3 měsíců po nabytí nároku.

Odměna podle tohoto odstavce se poskytne i tehdy, pokud se zaměstnanec nejpozději v měsíci nabytí nároku na starobní důchod podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dohodne se zaměstnavatelem na změně trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou maximálně na dobu 6ti měsíců. Odměna se v takovém případě zaměstnanci poskytne v nejbližším výplatním termínu po ukončení pracovního poměru.

1.Zvýšením kvalifikace se podle zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace, a to jejím získáním nebo rozšířením.

Jedná-li se o zvýšení kvalifikace zaměstnance pro potřeby zaměstnavatele, poskytne v tomto případě zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.

2.Zaměstnavatel může při zvýšení kvalifikace dle odst. 1 uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu dle zákoníku práce.

4.Prohlubování kvalifikace je podle zákoníku práce průběžné doplňování, udržování a obnovování, které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci a zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení nebo jiných formách přípravy k prohloubení kvalifikace. Účast na školení nebo jiných formách přípravy k prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.

5.Zaměstnavatel může při prohlubování kvalifikace dle odst. 4 uzavřít kvalifikační dohodu se zaměstnancem.

6.Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec požaduje účast na prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace dohodnutou finanční částkou podílet.

7.Rekvalifikace zaměstnanců prováděná zaměstnavatelem v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění podle §110 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

DMZDY ZAMĚSTNANCŮ

D.1Úvodní ustanovení

1.Při tvorbě mzdového systému vystupují smluvní strany jako rovnocenní partneři. Toto rovnocenné partnerství je uskutečněno sjednáním této KS dle bodu B.5.1 této KS.

2.Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda za podmínek stanovených touto kolektivní smlouvou. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

3.Zaměstnancům se vedle mzdy za práci poskytují další peněžitá plnění v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, odměna za pracovní pohotovost, cestovní náhrady.

4.Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže i pro ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci, nebo práci stejné hodnoty přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.

5.Nároky vyplývající z této KS má rovněž zaměstnanec, který je uvolněn pro výkon funkce v ZO OS KOVO.

3.Zaměstnavatel uznává opodstatněnost zvláštní ochrany všech řádně zvolených odborových funkcionářů (dále jen odb. funkcionáři) před možným mzdovým znevýhodněním v důsledku výkonu svěřených odborových funkcí. Zjistí-li zaměstnavatel, že na zaměstnance, který je odborovým funkcionářem, byl pod pohrůžkou snížení výdělku nebo omezení jeho mzdových nároků činěn ze strany některého nadřízeného zaměstnance nátlak směřující ke změně jeho stanovisek při výkonu odborové funkce, bude toto jednání nadřízeného zaměstnavatelem klasifikováno jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti.

4.Obě smluvní strany jsou toho názoru, že při důsledném uplatňování mzdových pravidel a zásad této KS by nemělo docházet k tomu, aby mzdy odborových funkcionářů rostly při stejné výkonnosti pomaleji než u ostatních zaměstnanců.

D.3Zásada pro uplatňování mzdového systému

1.Pravidla a zásady pro odměňování, dohodnuté v této KS, jsou základem pro tvorbu mzdového systému.

2.Zaměstnavatel vydává mzdové předpisy, nebo vyhlašuje motivační programy i pro své nižší organizační útvary. V těchto předpisech stanoví podmínky a předpoklady výplat mzdových složek. Realizuje tak s ohledem na své zdroje po projednání s VZO vlastní mzdové záměry. Samostatnými mzdovými předpisy nelze měnit výši příplatků ani obecný systém odměňování daných touto KS.

3.Nebrání-li tomu ustanovení této KS, je kterákoliv ze smluvních stran po celou dobu platnosti této KS oprávněna navrhovat doplňující pravidla pro uplatňování mzdových forem a použití mzdových prostředků. Povinností druhé strany je bezodkladně (dle potřeby, nejdéle však do 30 kalendářních dnů) po předložení přistoupit k jednání

o těchto návrzích.

D.4Struktura mzdy

1.Mzdu zaměstnance tvoří tyto složky:

a)základní mzda, tj. měsíční nebo hodinový mzdový tarif, nebo smluvní mzda,

b)osobní ohodnocení,

c)mzdové příplatky,

d)prémie nebo bonusy, které se řídí platnými mzdovými předpisy,

e)odměny upravené touto KS.

2.TH zaměstnanci se odměňují měsíční časovou mzdou. Dělníci se odměňují časovou, mzdou. O uplatnění vhodné formy mzdy rozhoduje zaměstnavatel.

1.Podle charakteru pracovní činnosti na pracovním místě se zaměstnanci zařazují do dělnických profesí (povolání) nebo technickohospodářských profesí a činností.

2.Pracovním místem se rozumí okruh činností a působností vymezených organizačním uspořádáním daného útvaru. Pracovní místo je charakterizováno požadovaným standardem výkonu pracovních činností, kterým se rozumí písemně stanovené úkoly, dané charakteristikou pracovního místa, která obsahuje obecný popis a místní specifikaci pracovního místa.

3.Pracovní činnost je zařazována do povolání a do tarifních stupňů podle sborníku pracovních činností.Ten je závazným podkladem pro zařazení typických příkladů. Ostatní činnosti se zařazují buď porovnáním s typickými příklady, nebo jejich doplněním do sborníku.

4.a) Jestliže zaměstnanec vykonává pracovní činnosti v průběhu směny, za něž přísluší nižší mzda, než je sjednána mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pro sjednaný druh práce, přísluší mu za dobu výkonu těchto pracovních činností sjednaný tarifní stupeň.

b) Jestliže zaměstnanec vykonává pracovní činnosti v průběhu směny, za něž přísluší vyšší tarifní stupeň, než je sjednán mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda ve výši tohoto tarifního stupně.

b)Odpovědný zaměstnanec odboru personalistiky po projednání, případné úpravě a schválení doplní nový příklad pracovní činnosti dodatkem sborníku.

1.Zaměstnancům se poskytne základní mzda ve výši měsíčního nebo hodinového mzdového tarifu, nebo smluvní mzdy. Mzdové tarify jednotlivých tarifních stupňů jsou uvedeny v odstavci 4 tohoto článku. Dělníci jsou odměňováni hodinově, TH měsíčně.

2.U hodinově odměňovaných zaměstnanců se poskytuje základní mzda ve výši pevně stanoveného hodinového mzdového tarifu příslušného tarifního stupně.

3.U měsíčně odměňovaných zaměstnanců tvoří základní mzdu pevně stanovený měsíční tarif příslušného tarifního stupně nebo smluvní mzda.

D.7Smluvní mzda

1.Smluvní mzda je individuálně sjednaná mzda. Výši smluvní mzdy sjednává ve své působnosti pověřený člen představenstva případně pověřený finanční ředitel. Smluvní mzda je zpravidla uplatňována u TH zaměstnanců a není sjednávána se zaměstnanci kategorie D.

2.Při stanovení výše individuální smluvní mzdy bude přihlíženo k tarifnímu stupni odpovídajícímu danému pracovnímu místu a osobnímu ohodnocení, odbornosti a kvalifikaci zaměstnance a případně k dosahovaným pracovním výsledkům. Smluvní mzda u vedoucích zaměstnanců bude sjednána s přihlédnutím k případné přesčasové práci (v očekávaném rozsahu maximálně 150 hodin ročně a v průměru 8 hodin týdně).

3.Individuální smluvní mzdu pro odborné ředitele a pro zaměstnance se sjednanou roční periodou bonusu sjednává pověřený člen představenstva. Ředitelé úseků a vedoucí odborů navrhují individuální smluvní mzdu pro zaměstnance ve své řídící působnosti.

4.Smluvní mzda se sjednává písemně měsíční částkou v Kč. Vyplácení smluvní mzdy podléhá krácení ve vazbě na měsíční odpracovanou dobu.

5.Ve smlouvě o smluvní mzdě nebo v její příloze má zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnutou sazbu bonusu. Pravidla a podmínky výplaty bonusu upravuje příslušný mzdový předpis, není-li toto sjednáno v příloze smlouvy.

6.Zaměstnancům, s nimiž je sjednána smluvní mzda, nepřísluší finanční plnění plynoucí z článku D.8, D.15 bod 4 a případná další finanční plnění dle této kolektivní smlouvy a ostatních mzdových předpisů, v nichž je to výslovně uvedeno.

D.8Osobní ohodnocení

Osobní ohodnocení je individuálně stanovenou pohyblivou složkou mzdy.

Pro stanovení výše osobního ohodnocení je rozhodující kvalita vykonávané práce zaměstnancem u zaměstnavatele a stabilní dlouhodobý výkon zaměstnance. Současně se přihlíží ke znalostem, dovednostem, zkušenostem, aktivitě, profesnímu a osobnostnímu rozvoji, schopnosti týmové spolupráce a osobnímu přínosu zaměstnance pro zaměstnavatele. U nově nastupujících zaměstnanců se při stanovení osobního ohodnocení přihlíží k potenciálu tato kritéria naplňovat v budoucnu.

Výši osobního ohodnocení navrhuje nadřízený zaměstnanec a schvaluje vedoucí odborného útvaru (manažer provozu, odborný ředitel) na základě hodnoticích kritérií, s ohledem na charakter sjednaného druhu práce a konkrétních vykonávaných pracovních činností každého zaměstnance.

Osobní ohodnocení lze změnit (zvýšit, snížit či odebrat) v návaznosti na změny v některém z kritérií, na jejichž základě byla dosavadní výše osobního ohodnocení stanovena.

Základní princip odměňování v oblasti osobního ohodnocení je postaven na kompetenční matici zaměstnanců daného výrobního, respektive autonomního týmu nebo útvaru sestávající se z následujících částí:

•Pracovní činnosti – kritéria vztahující se k odborné úrovni zaměstnance, schopnost pro výkon profese, specifická oprávnění, odborné znalosti, multiprofesnost apod.

•Osobnostní profil – kritéria vztahující se k osobě zaměstnance – spolehlivost, svědomitost, přesnost, kvalita a hospodárnost práce, tvořivost, podnikavost, spolupráce, ochota, osobní odpovědnost, předávání zkušeností, dodržování podmínek BOZP apod.

Výše a způsob určení osobního ohodnocení, jakož i základní kritéria, ukazatele a měřítka kompetenčních matic jednotlivých útvarů ovlivňující výši osobního ohodnocení jsou upravena Mzdovým předpisem, který vydává zaměstnavatel po předchozím projednání se zástupci VZO OS KOVO.

D.9Mzdové příplatky

Příplatky jsou mzdovou složkou, která kompenzuje zhoršené pracovní podmínky i zásah do osobního života zaměstnance. Příplatky přísluší za zlomky hodin, sčítají se v zúčtovacím období pouze celé čtvrthodiny.

D.9.1Mzda a příplatek za práci přesčas

c)Zaměstnavatel může zaměstnanci po dohodě s ním poskytnout za dobu práce přesčas místo příplatku náhradní volno, a to nejpozději do 3 kalendářních měsíců

ode dne provedení práce přesčas, pokud nebyla sjednána jiná doba. V opačném případě se zaměstnanci obnoví nárok na dosaženou mzdu zvýšenou o příplatek za práci přesčas. Bude-li zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, náleží mu mzda za vykonanou práci bez příplatku za práci přesčas. Náhradní volno nelze nařídit.

d)Mzda a příplatek za práci přesčas nepřísluší zaměstnancům se smluvní mzdou, u nichž je mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí pro práci přesčas v noci a ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu. Za tuto práci jim přísluší náhradní volno.

e)U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (37,5 hod.).

f)Ve svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, je prací přesčas pouze doba odpracovaná zaměstnancem nad pracovní dobu, která by jinak připadla na tento den.

D.9.2Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek

a)Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

b)Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

c)Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se poskytne náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu ušla mzda v důsledku svátku.

d)Svátkem se pro účely této KS dle příslušných právních předpisů rozumí: 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. a 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září,

28. říjen, 17. listopad, 24., 25. a 26. prosinec.

Počítání příplatků u 11,5 h směn:

Pro účely zjednodušení počítání a evidence příplatků u cyklu 11,5 h směn, kdy dochází z hlediska příplatků k dělení směny, se stanovuje jednotný příplatek pro směnu v době od 18:00 h do 6:00 hodin ve výši 17,- Kč za každou odpracovanou hodinu.

D.9.4Příplatek za práci odpoledne

Za práci odpoledne, konanou v době od 14:00 hodin do 22:00 hodin, se poskytuje zaměstnanci příplatek ve výši 5,- Kč za každou odpracovanou hodinu.

Příplatek nepřísluší:

-zaměstnancům jednosměnného pracovního režimu s posunutým začátkem ranní směny (po 6:00 hodině),

-zaměstnancům s pružnou pracovní dobou,

-zaměstnancům pracujícím v cyklu 11,5 h směn

-v případě nadpracování pracovní doby v zájmu zaměstnance.

a)Zaměstnancům s hodinovou mzdou, kteří pracují v sobotu a neděli, se poskytuje za hodinu práce v tyto dny příplatek ve výši:

-50% mzdového tarifu tarifního stupně vykonávané práce v případě, že se jedná o práci přesčas,

-60% mzdového tarifu tarifního stupně vykonávané práce v případě, že se nejedná o práci přesčas.

b)Zaměstnancům s měsíční mzdou, kteří pracují v sobotu a neděli, se poskytuje za hodinu práce v tyto dny příplatek ve výši:

-50% z 1/163 měsíční tarifní mzdy v případě, že se jedná o práci přesčas,

-60% z 1/163 měsíční tarifní mzdy v případě, že se nejedná o práci přesčas.

c)Příplatek se neposkytuje:

-v případě nadpracování pracovní doby v zájmu zaměstnance. Tuto skutečnost je nutno oznámit mzdové účtárně písemně, případně u dělníků označit při záznamu směn,

-za práci ve svátek,

-za práci o sobotách a nedělích, které se v případě přijetí opatření k přesunům pracovní doby stanou v organizaci nebo její části běžnými pracovními dny.

D.9.6Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za rizikové práce

1.Za práci ve ztíženém pracovním prostředí se pro účel poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za rizikové práce považuje výkon práce ve ztíženém pracovním prostředí stanoveném nařízením vlády č. 567/2006 Sb.

2.Za rizikovou práci se pro účel poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za rizikovou práci považuje výkon práce, která je podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazena do 3. nebo 4. kategorie.

3.Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za rizikovou práci se poskytuje:

a)ve výši 10,50 Kč/hod., nejméně však ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené nařízením vlády č. 567/2006 Sb., za podmínky, že

Zaměstnanec vykonával práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to za každý jiný ztěžující vliv podle ustanovení § 6 odst. 2 nařízení vlády č.

567/2006 Sb. těmito ztěžujícími vlivy jsou také ztěžující vlivy rozhodné pro zařazení vykonávané práce do výsledné 4. kategorie rizika podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.,

b)ve výši 9,00 Kč/hod. za podmínky, že Zaměstnanec vykonával rizikovou práci, která je podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazena do výsledné 3. kategorie rizika, a že mu za tuto práci nenáleží příplatek uvedený pod písm.

a)tohoto bodu

Za práce ve ztíženém pracovním prostředí, v němž je výkon práce spojen s používáním izolačního dýchacího přístroje, se poskytuje příplatek ve výši 5,- Kč za každou odpracovanou hodinu.

D.9.8Příplatek za práci ve výškách

Zaměstnancům, kteří pracují ve výškách, náleží příplatek za každou odpracovanou hodinu:

a)V omezeném pracovním prostoru na pracovních plošinách (v kleci, na visutém lešení, na pracovní lávce apod.) ve výšce

-8 a více metrů nad volnou hloubkou ve výši 5,- Kč.

b)Ve vynucených polohách vyplývajících ze stanoveného pracovního postupu bez pracovních plošin (z provazového žebříku, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu při některých opravách jeřábových zařízení apod.) ve výšce

-8 a více metrů nad volnou hloubkou ve výši 6,- Kč.

D.9.9Příplatek za zastupování

a)Vykonává-li zaměstnanec vedle svých pracovních činností část pracovních činností za jiného zaměstnance, který dočasně nevykonává svou práci z titulu nemoci, přísluší mu příplatek za zastupování podle rozsahu vykonaných pracovních činností za zastupovaného až do výše 50% základní mzdy zastupovaného. Míru zastupování, tj. rozsah vykonaných činností za jiného zaměstnance určuje vedoucí zaměstnanec. Příplatek za zastupování může být rozdělen i mezi více zaměstnanců, kteří za zastupovaného vykonávali jeho pracovní činnosti vedle svých pracovních činností. Poskytuje se nejdéle po dobu 12-ti měsíců.

b)Při výkonu práce na přechodně neobsazeném pracovním místě přísluší zaměstnanci, který vedle svých pracovních činností vykonává práce z tohoto neobsazeného pracovního místa plynoucí příplatek do výše 50% základní mzdy na tomto pracovním místě.

c)Příplatek se přiznává s účinností od 1. dne zastupování.

d)Příplatek nenáleží v případě, že zastupování je již odměněno jinými mzdovými formami (přesčasovou prací, dočasným přidělením agenturního zaměstnance apod.).

D.9.10Příplatek za vícestrojovou obsluhu a za výkon souvisejících provozních činností

1.Zaměstnanci, který vykonává tzv. vícestrojovou obsluhu, tj. obsluhuje současně dva a více strojních zařízení, u nichž je vícestrojová obsluha možná dle charakteru technického zařízení a rozsahu činností z popisu pracovního místa, přísluší příplatek ve výši stanovené procentuálním podílem z hodinového tarifu příslušného pracoviště, tj v rozsahu 20-50%. Výše příplatku je stanovena dle výkonnosti a s ohledem na složitost a náročnost vykonaných činností vedoucím příslušného útvaru.

2.Zaměstnanci, který vykonává další činnosti, související s provozní funkčnosti strojního zařízení, tj. např. obsluhuje třískový dopravník, či převezme výkon části činností za

absentujícího zaměstnance přísluší příplatek ve výši stanovené procentuálním podílem z hodinového tarifu příslušného pracoviště, tj v rozsahu 10-40%. Výše příplatku je stanovena, dle výkonnosti a s ohledem na složitost a náročnost vykonaných činností vedoucím příslušného útvaru. Tento příplatek lze taktéž zavést u nevýrobních pracovišť, jejichž charakter práce, v souladu s popisem pracovního místa, splňuje předpoklad pro zavedení tohoto příplatku.

3.Příplatek nenáleží zaměstnanci, jehož popis pracovních činností předpokládá znalost práce na více strojních zařízeních a neobsluhuje současně dva a více strojních zařízení.

4.Příplatek nenáleží za nevýrobní (prostojové) časy zařízení.

5.Příplatek nenáleží zaměstnanci, pokud obdržel příplatek za zastupování.

D.10Příplatek za zaškolování, za odborný výcvik studentů a učňů

1.Zaměstnancům-instruktorům, kteří při výkonu své práce žákům učebního oboru náležitě vysvětlují a osobně předvádějí prováděnou práci dle technologického postupu, procvičují a rozšiřují jejich dosud nabyté dovednosti a současně vykonávají dozor nad dodržováním BOZP, PO a používáním ochranných pomůcek, přísluší za tu část směny, kdy provádějí odborný výcvik, vedle mzdy i příplatek za odborný výcvik ve výši 20,- Kč/hod. Za správnost vyhodnocení počtu hodin je zodpovědný příslušný vedoucí útvaru.

2.Zaměstnancům-instruktorům, kteří za odborný výcvik žáka, studenta pobírali příplatek za odborný výcvik dle odst. 1, přísluší za podmínky, že jimi odborně zaškolený a vyučený student či žák bude přijat do pracovního poměru bezprostředně po ukončení studia, jednorázová odměna ve výši 10.000,- Kč. Nárok na odměnu vzniká ve výplatním měsíci následujícím po uplynutí zkušební doby tohoto zaměstnance. Jednorázová odměna za odborný výcvik může být rozdělena i mezi více zaměstnanců, kteří odborný výcvik prováděli.

3.Zaměstnancům, kteří při výkonu vlastní práce provádějí zaškolování nově přijatého kmenového nebo agenturního zaměstnance, případně převedeného zaměstnance z jiného útvaru nebo jiného pracoviště, který bude vykonávat jiné pracovní činnosti, přísluší vedle mzdy příplatek za zaškolování ve výši 20,- Kč/hod. Podmínkou výplaty příplatku za zaškolování je schopnost zaškolovaného zaměstnance samostatně vykonávat činnosti, na které byl zaškolován. Délku doby zaškolování, stanoví vedoucí útvaru s ohledem na složitost a náročnost pracovních činností, nejdéle však v rozsahu 150 hodin. Za správnost vyhodnocení počtu hodin je zodpovědný příslušný vedoucí útvaru.

4.Zaměstnancům – interním lektorům, kteří vedle výkonu vlastních pracovních činností na základě projektu vzdělávací akce – školení, školí zaměstnavatelem určený okruh zaměstnanců, přísluší vedle mzdy příplatek za zaškolování ve výši 300 Kč za 1 hodinu školení. Pro potřeby odměňování je počítána 1 vyučovací hodina 60 minut.

D.11Mzda při výkonu jiné práce

Mzda při výkonu jiné práce se řídí ustanovením §139 ZP.

D.12Mzda a náhrada mzdy při prostojích

1.Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj z nejrůznějších nepředvídaných důvodů a jeli převeden na jinou práci, než je sjednáno v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonané práce, na niž byl převeden, a doplatek do výše průměrného výdělku.

2.Není-li zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku.

3.Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci, jen trvá-li přerušení práce za směnu celkem nejméně 30 minut.

4.Náhrada mzdy nepřísluší zaměstnanci, který nemůže pokračovat v práci z důvodů jím zaviněných, nebo který odmítá bez vážných důvodů práci odpovídající Pracovní smlouvě, na kterou byl převeden nebo bez prodlení neoznámil svému bezprostředně nadřízenému skutečnosti, pro které nemůže konat práci.

D.13Mzda a náhrada mzdy při nepříznivých povětrnostních vlivech

1.Nemůže-li zaměstnanec konat práci z důvodu jejího přerušení, způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelnou událostí, a je-li převeden na jinou práci, než je sjednáno v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonané práce, na niž byl převeden, a doplatek do výše průměrného výdělku.

2.Není-li zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

D.14Mzda při školení a rekvalifikaci

1.Veškerá povinná a nařízená školení, organizovaná zaměstnavatelem, se považují za výkon práce v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. Školení mimo pracovní dobu je považováno za práci přesčas.

2.Rekvalifikace prováděná zaměstnavatelem v zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnance, nejčastěji v souvislosti s modernizací strojního zařízení v rámci investiční akce, spočívající zejména ve zprovozňování, zvyšování kvalifikace, aby v budoucnu zaměstnanec splňoval předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce, než dosud zastává a uskutečněná v pracovní době, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci doplatek do výše průměrného výdělku.

D.15Pravidla pro poskytování prémií a mimořádných odměn

1.Mimořádné odměny

Umožňují odměnit zaměstnance za zvýšenou iniciativu, pracovní úsilí a vyšší kvalitu odvedené práce v případě

-splnění významných úkolů, které příznivě ovlivnily výsledky společnosti

-vyřešení důležitých, naléhavých a operativních úkolů

-za výjimečné zásluhy při záchraně života, odstraňování následků živelných pohrom a provozních havárií.

Výši odměny na návrh příslušného vedoucího schvaluje pověřený člen představenstva.

Účelem této odměny je umožnit vedoucím zaměstnancům operativně ocenit mimořádný úkol a práci krátkodobějšího charakteru, které je nutno vykonat zpravidla zvýšeným pracovním úsilím a iniciativou v poměrně krátkém čase.

Odměny z fondu vedoucího se přiznávají zaměstnancům v rámci stanoveného fondu mzdových prostředků útvaru (provozu) bezprostředně po splnění mimořádných úkolů. Výše individuálně přiznané odměny u jednotlivce nesmí být nižší než 100,- Kč a vyšší než 4.000,-Kč. Odměna je poskytována pro zaměstnance D formou poukázky splatné v pokladně společnosti. Platnost poukázky trvá 1 měsíc od data vystavení. Odměna pro THP zaměstnance je vyplácena ve mzdě. Prostředky z fondu vedoucího nelze použít k přiznávání odměn za běžné pracovní úkoly.

Výše poskytované odměny je vázána na konkrétní činnost uvedenou v tabulce. Pokud se na dané činnosti spolupodílelo více zaměstnanců, je uvedená odměna rozdělena mezi tyto zaměstnance. Poměr výše části odměny k přínosu konkrétního zaměstnance určí vedoucí útvaru.

Odměnu přiznává zaměstnanci, příp. zaměstnancům, finanční ředitel na návrh vedoucího útvaru, na kterém je zaměstnanec zaměstnán případně vedoucí útvaru, kde je činnost vykonávána, a to na formuláři určeném k výplatě mimořádné odměny.

Odměny se vyplácí z konta příslušného střediska, na kterém je zaměstnanec evidován, pod druhem mzdy - mimořádné odměny – 340.

Odměna nepřísluší zaměstnancům, pro které je vykonaná činnost např. prezentace zaměstnavatele základní součástí pracovní náplně definované v popisu pracovního místa.

4.Prémie

a)Prémie tvoří důležitou součást pobídkových forem mezd. Jsou velmi rozšířenou formou hmotné pobídky, neboť je lze zaměřit různým směrem podle úkolů a potřeb útvarů nebo a.s.

b)Prémie se poskytují za výsledky práce vyjádřené ukazateli, např. množství, kvality, hospodárnosti a efektivnosti práce, které zaměstnanci významně ovlivňují, a za které odpovídají. Podle plnění ukazatelů se určí výsledná výše prémie. Ukazatelé mohou být:

-číselné a měřitelné, např. výroba, výkony, zisk, předváha, zmetkovitost, náklady

-hodnotitelné, např. řešení výzkumného úkolu, inovační procesy apod.

c)Podle míry plnění ukazatelů dochází podle předem určených pravidel ke krácení nebo zvýšení prémie. Rozdělení kolektivní prémie se provádí podle míry zásluh jednotlivých zaměstnanců na splnění ukazatelů.

d)V případě výrazně nepříznivého vývoje v plnění ukazatelů stanovených plánem může být rozhodnuto poradou vedení o pozastavení jejich výplaty po předchozím projednání se zástupci VZO OS KOVO.

e)Mzdový předpis vydává zaměstnavatel po předchozím projednání se zástupci VZO OS KOVO.

5.Cílové odměny

Za předem známé úkoly stanovené vymezenému okruhu zaměstnanců, se vyplácejí jednorázové cílové odměny, které jsou detailně popsány v platném Standardu Trvalé zlepšování.

6.Motivační odměna

Účelem motivační odměny je zvýšení motivace zaměstnanců k růstu výkonnosti společnosti, respektive k hospodářským výsledkům a objemu výroby zaměstnavatele v daném kalendářním měsíci, a tím ke stabilizaci dodávek k zákazníkům. Motivační odměna ve výši 3.000,- Kč náleží každému zaměstnanci, který plnohodnotně naplní měsíční fond pracovní doby.

Motivační odměna nenáleží členům managementu a zaměstnancům se sjednanou roční periodou bonusu.

Základní kritéria a podmínky vzniku nároku jsou upravena Mzdovým předpisem, který vydává zaměstnavatel po předchozím projednání se zástupci VZO OS KOVO.

7.Odměna dárcům krve

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci – bezpříspěvkovému dárci krve příspěvek ve výši 1.500,-Kč za jednotlivý odběr krve, maximálně 4x v roce. Odměna náleží, pokud danou činnost vykonal mimo pracovní dobu (úkon musí být potvrzen zdravotnickým zařízením).

Uplatní-li zaměstnanec překážku v práci, tj. poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy, odměna zaměstnanci nenáleží.

D.16Příspěvek na mzdu zaměstnance uvolněného pro výkon funkce v odborech

Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci uvolněnému pro výkon funkce v odborech hradit část měsíční mzdy ve výši 15 000,- Kč.

D.17Odměňování pracovní pohotovosti

Zaměstnanci, s nímž se zaměstnavatel dohodl na pracovní pohotovosti, přísluší za hodinu pracovní pohotovosti odměna ve výši 10% průměrného hodinového výdělku. Je- li zaměstnanec povolán k výkonu práce, odměna za pohotovost se přerušuje.

D.18Odměna výkonu práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

1.Podle potřeb lze s občany nebo s vlastními zaměstnanci sjednat dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

2.Odměnu za provedení prací dle bodu 1 lze sjednat:

a)u prací a povolání, které se běžně vykonávají u zaměstnavatele zařazením pracovní činnosti do příslušného tarifního stupně. v tomto případě se postupuje při odměňování stejně jako u ostatních zaměstnanců společnosti,

b)v dohodnuté výši u jiných činností.

3.Dohodu o pracovní činnosti lze sjednat max. do výše jedné poloviny běžného pracovního úvazku, dohodu o provedení práce tak, aby rozsah všech DPP, které zaměstnanec uzavřel, nepřekročil u zaměstnavatele 300 hodin v kalendářním roce.

4.Vlastní zaměstnanci nemohou sjednat dohodu o provedení práce a o pracovní činnosti na profesi nebo funkci, kterou vykonávají v rámci pracovního poměru sjednaného k zaměstnavateli.

D.19Odměňování při stávce a výluce

1.V době účasti na stávce ve smyslu zákona 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, nepřísluší účastníku stávky mzda ani náhrada mzdy.

2.Zaměstnancům, kteří nejsou účastníky stávky, umožní zaměstnavatel v důsledku stávky konat práci, nebo jsou převedeni na jinou práci, řídí se jejich mzdové nároky podle §208 a §209 ZP.

3.Nemohl-li zaměstnanec konat práci, protože vůči němu byla uplatněna výluka ve smyslu §27 zákona 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, přísluší zaměstnanci za tuto dobu náhrada mzdy ve výši poloviny průměrného výdělku.

D.20Minimální mzda

1.Zaměstnavatel zaručuje zaměstnanci za práci minimální mzdu, na kterou má zaměstnanec nárok nezávisle na pracovním zařazení, vykonávané pracovní činnosti, dosažených výsledcích a platební schopnosti a.s.

2.Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Doplatek se hradí ze mzdových nákladů.

3.Při odlišné délce sjednané pracovní doby se při stanovení minimální mzdy vychází u hodinově odměňovaných zaměstnanců z příslušných hodinových mezd a pracovního režimu. U měsíčně odměňovaných se minimální měsíční mzda krátí v poměru sjednané a plné pracovní doby. Stejným způsobem se postupuje u zaměstnanců, kteří neodpracovali v měsíci plnou pracovní dobu.

4.Výši minimální mzdy stanoví příslušný právní předpis.

D.21Zaručená mzda

1.Individuální mzdové nároky zaměstnanců, vyplývající z této KS, jsou pro zaměstnavatele závazné.

2.Základní mzda, mzdové příplatky a smluvní mzda jsou zaměstnancům touto KS zaručeny bez ohledu na hospodářský výsledek zaměstnavatele.

D.22Počítání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely

1.Průměrný výdělek se pro pracovněprávní účely zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období dle §353 ZP.

2.Rozhodným obdobím se zpravidla rozumí předcházející kalendářní čtvrtletí, průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí.

3.Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (hrubá mzda zúčtovaná k výplatě v rozhodném období se vydělí počtem odpracovaných hodin v rozhodném období). Při přepočtu na výdělek měsíční se zjištěný průměrný hodinový výdělek násobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce dle §356 odst. 2 ZP.

4.Mzdou se rozumí především tato peněžní plnění:

-tarifní mzda nebo smluvní mzda,

-osobní ohodnocení,

-prémie, bonusy, odměny,

-příplatky za práci (např. příplatek za práci přesčas, za práci v noci, odpol. apod.),

-doplatek ke mzdě poskytovaný v souvislosti s převedením na jinou práci,

5.Za mzdu se nepovažují především tato další peněžitá plnění:

-náhrada mzdy za dobu překážek v práci,

-náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené,

-odstupné,

-náhrady výdajů při pracovních cestách,

-odměna za pracovní pohotovost,

-poskytování služebního telefonu, auta

-odměna za pracovní a životní jubilea

6.V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, stanovuje se pravděpodobný výdělek. Při stanovování pravděpodobného výdělku se postupuje dle §355 ZP tak, že pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

D.23Splatnost mzdy a náhrady mzdy

1.Mzda a náhrada mzdy je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v nejbližším výplatním termínu po uplynutí období, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo náhradu mzdy, a to na bankovní účet zaměstnance nebo jím poskytnutý bankovní účet. Pro zaměstnance, kteří budou trvat na výplatě mzdy v hotovosti je splatnost mzdy do 30. dne po uplynutí období, a to v pokladně společnosti.

2.V případě, že jsou ve mzdovém předpisu uplatněny ukazatele, které není možno vyhodnotit po uplynutí běžného měsíce, zúčtovává se mzda, resp. její část, v měsíci stanoveném ve mzdovém předpisu.

Termíny výplat v roce 2023 jsou v těchto kalendářních dnech:

D.24Snížení či neposkytnutí náhrady

Vpřípadě porušení léčebného režimu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti mohou být vůči zaměstnancům uplatněny:

-snížení náhrady mzdy na 50% nebo neposkytnutí náhrady mzdy při porušení léčebného režimu, přičemž o uplatnění postihu rozhoduje VOP po konzultaci s příslušným vedoucím provozu.

-výpověď podle §52 písm. h) při zvlášť hrubém porušení léčebného režimu.

Zaměstnancům mohou být sníženy nebo odejmuty náhrady mzdy i zpětně za celou dobou trvání pracovní neschopnosti, tj. již od 1. dne.

Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle §52 písm. h).

1.Zaměstnavatel zabezpečí nově nastupujícím zaměstnancům vstupní lékařskou prohlídku a její úhradu.

2.Zaměstnavatel bude realizovat opatření k odstranění vlivů rizikového prostředí na organizmus zejména prostřednictvím rekondičně ozdravných programů.

3.Rekondičně ozdravné pobyty (ROP)

Zaměstnavatel bude v běžném kalendářním roce zajišťovat ambulantní, příp. pobytové ROP, pro zaměstnance v souladu s rozpočtem a příspěvky příslušných zdravotních pojišťoven.

Kritéria pro výběr a podmínky účasti jsou upraveny takto:

a)zaměstnanci zařazeni na rizikových pracovištích III. kategorie rizikových faktorů:

-celková doba zaměstnání u zaměstnavatele nejméně 5 let

-délka zařazení na rizikovém pracovišti nejméně 3 roky

-účast na ROP 1krát za 3 roky (včetně pobytových ROP)

b)ostatní zaměstnanci

-celková doba zaměstnání u zaměstnavatele, nejméně 5 let s přihlédnutím k průběhu pracovních zařazení

-účast na ROP 1krát za 5 let.

E.2Preventivní zdravotní péče

1.Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

2.Pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel za podmínek stanovených zákonem 373/2011 Sb.,

o specifických zdravotních službách a jinými právními předpisy.

3.Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno a odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal.

4.VZO uznává právo zaměstnavatele požadovat po zaměstnancích povinnou účast na pracovnělékařské prohlídce. Odmítnutí podrobit se pracovnělékařské prohlídce se považuje za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti.

5.Po dobu pobírání náhrady mzdy za dobu nemoci provádí zaměstnavatel prostřednictvím pověřeného zaměstnance kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci jsou povinni nahlásit lékaři místo pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek a současně prokazatelně oznámit dočasnou pracovní neschopnost, a to neprodleně emailem, SMS zprávou nebo telefonicky svého nadřízeného.

6.Pokud osoba, která je pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu, zjistí, že došlo k jeho porušení, postupuje v souladu s platnou legislativou a pokud je porušení léčebného režimu potvrzeno, postupujezaměstnavatel v souladu s legislativou a touto Kolektivní smlouvou.

7.Výčet povinností a práv zaměstnance, který pobírá náhradu mzdy:

Pojištěnec, který je dočasně práce neschopný je v souladu se zákonem 187/2006 Sb., zejména povinen

a)dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce,

b)umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit průkaz práce neschopného,

c)oznámit zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl,

d)sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat,

e)neprodleně prokazatelně zaměstnavatele informovat o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, o době jejího trvání, o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,

f)mít jasně a zřetelně označenou jmenovku v místě pobytu tak, aby osoba, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu mohla provést kontrolu,

g)mít v pořádku zařízení (zvonek či jiné) tak, aby zaregistroval přítomnost osoby, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu.

Nedodržení výše uvedených povinností nebo neumožnění osobě, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu provést kontrolu, bude považováno za nedodržení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

8.Výčet povinností osoby, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu:

-osoba, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu je povinna prokázat se dokladem opravňujícím k provádění kontrol,

-v případě, že nemocný není zastižen v místě, které označil jako místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat, je povinností osoby, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu setrvat na místě ještě 10 minut. Pokud se během této doby práce neschopný zaměstnanec neobjeví, sepíše osoba, která je za zaměstnavatele pověřena kontrolou dodržování léčebného režimu lístek o provedené návštěvě s instrukcemi dalšího postupu, který nechá kontrolovanému na vhodném místě (schránka, za dveřmi apod. dle možností).

F.BEZPEČNOST PRÁCE, OCHRANA ZDRAVÍ, HYGIENA a EKOLOGIE

1.Za účelem dosahování odpovídajících výsledků v oblasti zlepšování bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnavatel uznává právo příslušných odborových orgánů na kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů. Bezpečnostní předpisy zaměstnavatele musejí vycházet z obecně závazných předpisů.

2.Zaměstnavatel se zavazuje:

a)poskytovat čtvrtletně statistické údaje o úrazovosti a nemocích z povolání u zaměstnavatele VZO OS KOVO,

b)provádět vyhodnocení příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání a přijímat příslušná opatření ke zlepšení současného stavu,

c)neprodleněpo úrazuinformovatzaměstnancena příslušnémpracovišti o úrazovém ději,

d)pravidelně, nejméně 1x za čtvrtletí, informovat zaměstnance o příčinách těžkých a smrtelných pracovních úrazů,

e)umožnit přístup pověřenému zástupci odborového orgánu na úseku bezpečnosti práce na pracoviště zaměstnavatele,

f)při přípravě rozvoje pracovišť, zavádění nové techniky a technologií, příp. při znovu instalaci techniky starší, zohledňovat stanoviska a požadavky příslušných odborových orgánů na bezpečnost práce. v žádném případě při realizaci úsporných opatření v investiční výstavbě nelze neodůvodněně krátit položky zabezpečující bezpečnost práce a ochranu pracovního prostředí,

g)poskytovat pověřeným zástupcům odborové organizace na úseku BOZP pro jejich kvalifikovanou činnost a pro školení k této činnosti potřebné pracovní volno s náhradou mzdy,

h)respektovat právo odborové organizace na nezávislé prošetření příčin pracovního úrazu a nemoci z povolání odbor. orgány,

i)zajistit měření úrovně rizikových faktorů pracovního prostředí v obvyklých podmínkách provozu, vč. určení periodických měření a stanovení povinnosti měření při změnách na pracovištích, které by mohly úroveň těchto faktorů negativně ovlivnit, seznámit všechny zaměstnance s negativními účinky zjištěných rizikových faktorů pracovního prostředí na lidský organismus,

j)nezavádět nové přípravky, technologické a pracovní postupy (konzervační, impregnační, nátěrové apod.), pokud k nim nejsou toxikologická data a posudek orgánů hygienické služby. Zajistit vypracování odborných posudků z hlediska BOZP a ochrany životního prostředí pro všechny akce, které by mohly podle dostupných znalostí ovlivnit pracovní prostředí.

3.Zaměstnavatel se zavazuje spolupracovat s odborovým orgánem v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatel se zavazuje zejména:

a)zohledňovat ve svých rozhodováních připomínky odborových funkcionářů pověřených kontrolou nad dodržováním BOZP a informovat je o přijatých nebo zamýšlených nápravných opatřeních,

b)přijímat opatření k odstraňování závad vzniklých během provozu na strojích a zařízeních a při nesprávně stanoveném pracovním postupu,

c)zakázat, příp. akceptovat zákaz odborového orgánu, další práce v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnance,

d)zakázat, příp. akceptovat zákaz odborového orgánu, práce v noci a práce přesčas, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců,

e)zakázat práce uvedené v bodech c) a d) smí pouze člen komise BOZP, který je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost vedoucímu útvaru, u nějž k zákazu došlo. Zároveň je povinen neprodleně vyrozumět příslušný orgán státního dozoru. Až do rozhodnutí příslušného orgánu státního odborného dozoru platí opatření odborového orgánu.

4.Zaměstnavatel se zavazuje uzavírat smlouvy s externími firmami tak, aby bylo těmito firmami zaručeno dodržování všech bezpečnostních předpisů platných u zaměstnavatele.

5.Zaměstnavatel se zavazuje neposuzovat jako nesplnění povinností, jestliže zaměstnanec nevykonal práci, o níž měl důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje život nebo zdraví.

6.Zaměstnavatel je povinen se řídit všemi ustanoveními části páté ZP v oblasti BOZP.

F.3Kontrola

Zaměstnavatel za účelem řízení bezpečnosti a hygieny práce musí mít zpracován vlastní systém kontroly stavu BOZP, jehož součástí je ustanovení bezpečnostních techniků, revizních techniků, odborníků na hygienu práce včetně stanovení náplně a systému jejich práce. v tomto směru zaměstnavatel vytvoří podmínky pro samostatnou kontrolní činnost.

F.4Pracovní úrazy a odškodňování

1.Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu, mj. i odborové organizaci, ke zjišťování příčin a k sepsání záznamu o pracovním úrazu přizve zástupce příslušného odborového orgánu. Zaměstnavatel se zavazuje, že šetření příčin poškození zdraví nesmí v žádném případě provádět samostatně pouze nejbližší nadřízený postiženého. Při stanovení potřebných opatření proti opakování podobných úrazů bude přihlížet ke stanoviskům a návrhům příslušného odborového orgánu.

2.Odškodnění za pracovní úrazy, nebo nemoci z povolání projednává u zaměstnavatele komise pro odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, která se schází zpravidla 1x měsíčně a řeší vždy případy vzniklé v měsíci předešlém. Činnost této komise je upravena u zaměstnavatele příslušnou organizační normou. Komise při posuzování případů a jejich odškodňování vychází z platných právních předpisů pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

3.Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance

4.Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.“.

1.Pro ochranu života a zdraví zaměstnanců je zaměstnavatel povinen vybavit zaměstnance pro výkon práce OOPP a chránit zaměstnance před úrazy a nemocemi z povolání. OOPP budou poskytovány na základě §104 ZP a dle katalogu OOPP.

2.Zaměstnavatel je povinen zabezpečit dodržování hygienických zásad při přidělování OOPP a zajišťovat jejich čištění a opravu na svoje náklady tak, aby je zaměstnanec pro výkon příslušné práce měl k dispozici v čistém, hygienicky a velikostně nezávadném stavu.

3.Zaměstnavatel je povinen zabezpečovat mycí, čistící a dezinfekční prostředky bezplatně podle potřeby daného pracoviště v dostatečném množství.

4.Zaměstnanci jsou povinni používat k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích předepsané osobní ochranné pomůcky. Všichni zaměstnanci jsou povinni se zúčastňovat lékařských preventivních prohlídek. Nepoužívání osobních

ochranných pomůcek a neúčast na preventivních lékařských prohlídkách bude posuzováno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zejména Pracovního řádu společnosti a ve smyslu ZP může být jedním z kvalifikovaných důvodů k rozvázání pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele.

5.K zajištění povinnosti zaměstnanců používat předepsané OOPP je zaměstnavatel oprávněn postupovat v souladu s Pracovním řádem.

6.Používání OOPP upravuje Instrukce Zásady pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.

F.6Pitný režim

Zaměstnavatel zajistí na všech pracovištích základní pitný režim, tzn. pitnou vodu, v množství postačujícím k pokrytí potřeby pití zaměstnanců, a dále ochranné nápoje, jež slouží k ochraně zdraví zaměstnanců před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem. Zajištění pitného režimu a poskytování ochranných nápojů při práci je podrobně upraven v Instrukci Zásady péče o zdraví zaměstnanců.

F.7Technická bezpečnost

1.Zaměstnavatel zajistí, aby k podkladům pro všechny akce, které mohou působit na pracovní a životní prostředí, byly vypracovány odborné posudky z hlediska BOZP a hygieny a tyto byly předloženy příslušnému odborovému orgánu.

2.Zaměstnavatel v zájmu prohloubení kontroly intenzity působení faktorů pracovního prostředí bude provádět nebo zajišťovat jejich měření, zaměstnanci a odborový orgán budou seznámení nejen s výsledky měření, ale i s návrhem na opatření.

F.8Sociální a hygienická zařízení

Zaměstnavatel se zavazuje zlepšovat stav sociálních a hygienických zařízení na pracovištích.

F.9Komise OBP

Zaměstnavatel se zavazuje, že poskytne OS KOVO veškeré předpisy a normy, určí kontaktní osoby pro práci členů komise OBP při odborové organizaci OS KOVO.

Zaměstnavatel se zavazuje, že bude postupovat v souladu s programem ochrany životního prostředí zaměstnavatele.

2.Zaměstnavatel zajistí výdej teplých jídel v závodní kantýně, jakož i prodej doplňkových jídel, nápojů a potravin k občerstvení v kantýně. Doplňková jídla a nápoje zajišťuje zaměstnavatel pro své zaměstnance i na provozech formou výdejních automatů.

3.Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci jedno hlavní teplé jídlo za 45% ceny hlavního jídla v den, kdy odpracuje nejméně tři hodiny. Další hlavní teplé jídlo v tentýž den za tutéž cenu poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pouze, trvá-li jeho práce 11 a více hodin, v případě zaměstnanců zařazených do plánovaného kalendáře 11,5 h směn pouze, trvá-li jejich práce déle než 11,5 h. v případě nárůstu cen za služby poskytované v rámci závodního stravování, má každá strana právo vyvolat nové jednání o této ceně.

4.Kontrola kvality a sortimentu zboží včetně cenové úrovně bude kontrolována a dozorována stravovací komisí, jejímiž členy budou zástupci odborů a pověření zástupci zaměstnavatele. Činnost stravovací komise bude směřovat k pravidelnému měsíčnímu projednávání úrovně stravovacích služeb. V případě zjištěných nedostatků bude vyhotoven zápis, který bude postoupen dodavateli stravování k vyjádření a přijetí opatření. Pověřený člen stravovací komise bude účasten ve výběrovém řízení na dodavatele stravovacích služeb.

5.Ustanovení, týkající se závodního stravování, pozbydou účinnosti i před uplynutím účinnosti této KS v případě, že dojde ke změně příslušných předpisů, v jejichž důsledku nebude možno zahrnout náklady na provoz vlastních zařízení závodního stravování do výdajů (nákladů), vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. v takovém případě obě strany neprodleně v této záležitosti zahájí jednání.

6.Zaměstnavatel může poskytovat příspěvek na stravování i zaměstnancům pracujícím na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), musí však být splněna podmínka přítomnosti zaměstnance v práci během stanovené směny aspoň 3 hodiny s tím, že přítomnost zaměstnance v práci musí být prokazatelná.

G.2Rekreace dětí zaměstnanců

Pro děti zaměstnanců zabezpečí příslušný odborový orgán provoz v letního dětského tábora pro děti a mládež, případně jinou formou dětské rekreace, jejíž rozsah bude limitován prostředky pro tento účel.

G.3Péče o důchodce

Při prvním odchodu do důchodu vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům odměny ve výši a za podmínek definovaných v bodě C 6.10.

1.Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

a)náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,

b)náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, které tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb,

hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.

c)náhradu na výživu pozůstalých,

d)náhradu věcné škody, ustanovení §265 odst. 3 platí i zde

e)jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší manželovi nebo partnerovi zemřelého zaměstnance, dítěti zemřelého zaměstnance a rodiči zemřelého zaměstnance, a to nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky.

2.Nároky vyplývající z předchozího odstavce nejsou závislé na tom, zda postižený uplatnil ve stanovené lhůtě své nároky na náhradu škody.

3.Náhrada věcné škody přísluší dědicům zemřelého.

4.V případě zproštění odpovědnosti zaměstnavatele činí odškodné 20 % stanovených částek.

5.Náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

G.5Soukromé životní pojištění

1.Základní suma, kterou zaměstnavatel přispěje v běžném kalendářním roce svým zaměstnancům na kapitálové životní připojištění, činí jednorázově 5.000,- Kč. Tuto sumu přispěje každému zaměstnanci, za následujících podmínek:

-zaměstnanec má v říjnu běžného kalendářního roku uzavřen se zaměstnavatelem platný hlavní pracovní poměr,

-zaměstnanec byl u zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru nepřetržitě nejméně od 1. 9. běžného kalendářního roku

-příspěvek náleží pouze u smluv, které splňují podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, tj. že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, a dále podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

2.Základní suma, kterou zaměstnavatel přispěje v běžném kalendářním roce svým zaměstnancům na kapitálové životní připojištění, činí jednorázově 5.000,- Kč. Tuto sumu přispěje každému zaměstnanci, za následujících podmínek:

-zaměstnanec má v říjnu běžného kalendářního roku uzavřen se zaměstnavatelem platný hlavní pracovní poměr,

-zaměstnanec byl u zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru nepřetržitě nejméně od 1. 9. běžného kalendářního roku

3.Vyšší sumu na kapitálové životní připojištění nad částku 5.000,- Kč ročně přispěje zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří v období leden až říjen běžného kalendářního roku odpracují níže uvedené počty hodin:

-1.550 a více hodin– částka + 5.000,- Kč ročně (celkem 10.000,- Kč ročně)

-1.475 až 1.549 hodin– částka + 4.000,- Kč ročně (celkem 9.000,- Kč ročně)

-1.400 až 1.474 hodin– částka + 3.000,- Kč ročně (celkem 8.000,- Kč ročně)

-1.325 až1.399 hodin– částka + 2.000,- Kč ročně (celkem 7.000,- Kč ročně)

-1.250 až 1.324 hodin– částka + 1.000,- Kč ročně (celkem 6.000,- Kč ročně)

-1.249 a méně hodin – pouze základní částka 5.000,- Kč ročně za splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 2

Do výše uvedených hodin je započítávána dovolená i hodiny práce přesčas a hodiny neodpracované z důvodů:

-svátků, kdy zaměstnanec z důvodu svátku nepracoval,

-účasti na školeních a kurzech,

-nařízených preventivních prohlídkách,

-služebních cestách,

-pracovního úrazu v poměru, kterým byl tento pracovní úraz odškodněn (tj. poměru nezavinění pracovního úrazu; uzná-li, např. komise pro odškodňování pracovních úrazů, že zaměstnanec neporušil žádné předpisy a odškodní jeho pracovní úraz 100 %, celá doba se započítává do limitů uvedených v odst. 4. Přizná-li komise pro odškodňování pracovních úrazů zaměstnanci např. 80% odškodnění, započítá se do limitů 80% hodin neodpracovaných z důvodu pracovního úrazu u neuzavřených případů se postupuje individuálně dle předběžného šetření),

-dárcovství krve (doloženo potvrzením o darování krve),

-péče o dítě dle bodu C. 4, odstavce 8 Kolektivní smlouvy,

-poskytování náhrady mzdy při překážkách v práci dle §209, odst. 2 ZP.

4.Příspěvek zaměstnavatele stejně jako případný příspěvek zaměstnance na Kapitálové životní připojištění bude ve výplatě za měsíc listopad běžného kalendářního roku.

Zaměstnanec, který nebude čerpat příspěvek na kapitálové životní pojištění dle G.5 může čerpat příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění.

1.Zaměstnanec může čerpat příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, pokud splňuje níže uvedené podmínky:

Zaměstnanec má sjednanou Smlouvu podle Zákona č. 42/1994Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a současně pravidelně měsíčně platí částku zakládající nárok na státní příspěvek.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance se poskytuje na účet zaměstnance u penzijního fondu.

2.Základní suma, kterou zaměstnavatel přispěje v běžném kalendářním roce svým zaměstnancům na penzijní připojištění, činí jednorázově 5.000,- Kč. Tuto sumu přispěje zaměstnanci, za následujících podmínek:

-zaměstnanec má v říjnu běžného kalendářního roku uzavřen se zaměstnavatelem platný hlavní pracovní poměr,

-zaměstnanec byl u zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru nepřetržitě nejméně od 1. 9. běžného kalendářního roku

-zaměstnanec má uzavřenou platnou Smlouvu podle Zákona č. 42/1994Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a současně pravidelně měsíčně platí částku zakládající nárok na státní příspěvek.

-příspěvek náleží pouze u smluv, které splňují podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, tj. že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, a dále podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

3.Vyšší sumu na penzijní připojištění nad částku 5.000,- Kč ročně přispěje zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří v období leden až říjen běžného kalendářního roku odpracují níže uvedené počty hodin:

-1.550 avíce hodin– částka + 5.000,- Kč ročně (celkem 10.000,- Kč ročně)

-1.475 až 1.549 hodin– částka + 4.000,- Kč ročně (celkem 9.000,- Kč ročně)

-1.400 až 1.474 hodin– částka + 3.000,- Kč ročně (celkem 8.000,- Kč ročně)

-1.325 až 1.399 hodin– částka + 2.000,- Kč ročně (celkem 7.000,- Kč ročně)

-1.250 až 1.324 hodin– částka + 1.000,- Kč ročně (celkem 6.000,- Kč ročně)

-1.249 a méně hodin – pouze základní částka 5.000,- Kč ročně za splnění ostatních podmínek uvedených v odstavci 2

Do výše uvedených hodin je započítávána dovolená i hodiny práce přesčas a hodiny neodpracované z důvodů:

-svátků, kdy zaměstnanec z důvodu svátku nepracoval,

-účasti na školeních a kurzech,

-nařízených preventivních prohlídkách,

-služebních cestách,

-dárcovství krve (doloženo potvrzením o darování krve),

-péče o dítě dle bodu C. 4, odstavce 8 Kolektivní smlouvy,

-poskytování náhrady mzdy při překážkách v práci dle §209, odst. 2 ZP.

4.Příspěvek zaměstnavatele na Penzijní připojištění bude ve výplatě za měsíc listopad běžného kalendářního roku.

1.Odměna za životní jubilea

Při dovršení životního jubilea 50-ti let věku se poskytne odměna zaměstnanci, jehož pracovní poměr trvá u zaměstnavatele (a jeho právních předchůdců) , byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.) nepřetržitě:

5 až 14 let …… odměna ve výši 4.000,- Kč 15 až

24 let …… odměna ve výši 5.000,- Kč 25 a více let

…… odměna ve výši 6.000,- Kč

Odměna se zaměstnanci poskytne pouze v roce, na který připadlo životní výročí a vyplácí se v měsíci, kdy k příslušnému výročí došlo.

Při dovršení životního jubilea 60-ti let věku se poskytne odměna zaměstnanci, jehož pracovní poměr trvá u zaměstnavatele (a jeho právních předchůdců)., byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.) nepřetržitě:

5 až 14 let …… odměna ve výši 4.000,- Kč 15 až

24 let …… odměna ve výši 5.000,- Kč 25 a více let

…… odměna ve výši 6.000,- Kč

Odměna se zaměstnanci poskytne pouze v roce, na který připadlo životní výročí a vyplácí se v měsíci, kdy k příslušnému výročí došlo.

Do doby odpracování se započítává i doba pracovního poměru u zaměstnavatel“ (právní předchůdci)

bez přerušení., byly-li splněny podmínky pro zápočet této doby dle C.1.5.

H.OBLAST PRACOVNĚPRÁVNÍ

(ve sporech, které vzniknou z výkladu nebo provádění této KS)

H.1Stížnosti zaměstnanců a předcházení soudních sporů

1.Stížnosti zaměstnanců a spory, které vzniknou z výkladu nebo provádění této KS ohledně plnění závazků, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, řeší nadřízený stěžovatele a příslušný odborový orgán.

2.Jednání o vyřešení stížnosti nebo sporu vyvolá příjemce z podnětu zaměstnance přizváním druhé strany.

3.Nedojde-li k vyřízení stížnosti nebo k vyřešení sporů do 15 dnů ode dne doručení podnětu zaměstnance, sdělí mu nadřízený tuto skutečnost a poučí ho o možnosti vymáhat nárok u soudu.

4.Postupem podle ustanovení bodů 1 – 3 není dotčeno právo zaměstnance kdykoliv vymáhat nároky u soudu.

1.Pokud vzniknou spory o plnění závazků vyplývajících z KS, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, ustaví smluvní strany smírčí orgán, který bude o sporu jednat. Do šestičlenného smírčího orgánu určí tři zástupce zaměstnavatele a tři zástupce odborový orgán.

2.Smírčí orgán bude ustaven do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jedna ze smluvních stran navrhla ustavení smírčího orgánu. Smírčí orgán je povinen spor vyřešit do 15 dnů ode dne svého ustavení. Pokud spor nebude v této lhůtě vyřešen, mohou strany spor předložit k řešení zprostředkovateli, na němž se obě strany shodnou.

H.3Počet vyhotovení smlouvy

Smlouva je podepsána ve dvou vyhotoveních o stejné platnosti, které jsou uloženy u obou smluvních stran.