xxx a.s.

2021-2023

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA xxx a.s.

na období od

zaměstnavatel

a

Odborová organizace

na straně druhé

uzavírají tuto kolektivní smlouvu:

HLAVA I.

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1. Kolektivní smlouva upravuje pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců u zaměstnavatele, jejich nároky vyplývající z pracovního poměru, vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.

2. Smluvní strany se zavazují:

- vzájemně respektovat svá postavení a pravomoci vyplývající z platných právních předpisů a z této smlouvy a nevytvářet si vzájemné překážky při realizaci smluvních vztahů,

- zabránit jakýmkoliv omezením a diskriminaci zaměstnanců odborově organizovaných a neorganizovaných v souladu s Listinou základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky,

3. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů musí být v souladu s dobrými mravy; nikdo nesmí zneužívat těchto práv ke škodě účastníka této smlouvy nebo spoluzaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

HLAVA II.

VZTAHY MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ZAMĚSTNANCI

1.1 Rozvržení pracovní doby

1. Rozvržení pracovní doby a doby přestávek v práci na jídlo a oddech pro jednotlivá pracoviště upravuje zaměstnavatel v pracovním řádu.

2. Smluvní strany se dohodly, že s ohledem na povahu práce a podmínky provozu může zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu nerovnoměrně. Vyrovnávací období může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

3. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance. Pracovní rozvrhy se tvoří následovně:

• roční plán služeb včetně plánovaných dovolených – vytvoří zaměstnavatel vždy do 20. prosince na další kalendářní rok

• měsíční plán služeb – vždy do 15tého dne v měsíci na následující měsíc

• veškeré další změny v měsíčním plánu dohodne zaměstnavatel se zaměstnanci minimálně den předem

• každý plán a změna bude vydána písemně a vyvěšena v písemné kopii na nástěnce

4. Jako výkon práce se posuzuje i doba strávená „předáváním směny“ tzn. doba strávená na pracovišti při předávání např. zdravotnické dokumentace, informaci o zdravotním stavu klientů apod. spolupracovníkovi z navazující směny v rozsahu a délce stanovené zaměstnavatelem.

1.2 Přiměřená doba na jídlo a oddech

Zaměstnavatel umožní zaměstnancům vykonávajícím práce, které nemohou být přerušeny na níže vyjmenovaných pracovištích, čerpat přiměřenou dobu na jídlo a oddech ve smyslu § 88 zákoníku práce. Tato přiměřená doba se započítává do odpracované doby.

1.3 Práce přesčas

1. Nařízená práce přesčas zaměstnavatelem nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a celkem 150 hodin v kalendářním roce. Po vyčerpání tohoto limitu může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem.

2. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které činí 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

3. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

1.4 Evidence pracovní doby

Zaměstnavatel vede evidenci odpracované doby v souladu s § 96 odst. 1 zákoníku práce elektronickou formou. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci kdykoli nahlédnout do vedené evidence a činit si z ní bezplatně výpisy či opisy.

Článek 2.

DALŠÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ PODMÍNKY

2.1. Dovolená za kalendářní rok

Výměra dovolené za kalendářní rok činí 5 týdnů.

2.2 Společná ustanovení k dovolené

1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel předloží odborové organizaci rozvrh čerpání dovolených k odsouhlasení ve lhůtě co nejkratší po jeho vyhotovení, nejpozději však do měsíce dubna příslušného kalendářního roku. Odborová organizace se vyjádří bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 kalendářních dnů.

2. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.

3. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

4. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

2.3 Osobní spis

1. Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce.

2. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele.

Článek 3.

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI

3.1 Obecná ustanovení

1. Kolektivní smlouva upravuje podmínky poskytování mezd v souladu s následujícími právními předpisy v platném znění:

- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

- nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění.

2. Odměňování za práci se dále řídí přílohou č. 1, kolektivní smlouvy pro rok 2020: Odměňování za práci – minimální základní mzda, při plném pracovním úvazku. Tato příloha je nedílnou součástí kolektivní smlouvy.

3.2 Úprava mezd a podmínky pohyblivé složky mzdy

Viz příloha č. 1.

1. Základní mzda ( fixní část mzdy ) každého zaměstnance se zvýší o 4% od 01.04.2021 a o 3% od 01.10.2021. Pohyblivá složka mzdy se tímto nezvyšuje a dojde k procentuální změně v poměru minimální fixní mzda vůči pohyblivé ( variabilní ) složce mzdy – viz příloha č. 1.

2. U domovů, kde je 100% lůžek v základní síti kraje a na nichž jsou poskytovány prostředky ze státního rozpočtu bude navýšena základní mzda o % odpovídající % nárůstu platby maximálně však 10% od 1.4.2021.

3. V rámci vyhodnocení plnění kolektivní smlouvy a v případě pokud dojde ve státní sféře v sociálních službách k dalšímu navýšení platů, je možné v roce 2022 otevřít dialog o navýšení mezd.

3.3 Mzdový systém a podmínky pro poskytování a přiznání tarifní mzdy

1. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda. Mzda je složena z následujících mzdových složek:

- základní mzda,

- zákonné příplatky ke mzdě,

- pohyblivá složka mzdy

2. Základní mzda a zákonné příplatky jsou nárokovými složkami mzdy.

3.4 Příplatky ke mzdě

3.4.1 Příplatek za práci přesčas a za další dohodnutou práci přesčas

1. Za dobu práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

2. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno nejpozději do konce kvartálu, ve kterém práce přesčas vznikla, přísluší zaměstnanci proplacení této přesčasové práce a příplatek podle odstavce

3. Zaměstnanci náleží příplatek za práci přesčas, tzn. výkon práce nad rámec rozvržených pracovních směn, přičemž práce přesčas se počítá na pracovišti zaměstnance i mimo pracoviště, například při doprovodu klienta. Prací přesčas se rozumí práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby) a mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

3.4.2 Příplatek za noční práci

Za podmínek § 116 zákoníku práce náleží zaměstnanci příplatek za noční práci ve výši 25 % průměrného výdělku.

3.4.3 Příplatek práci v sobotu a v neděli

Za podmínek § 118 zákoníku práce náleží zaměstnanci příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši 25 % průměrného výdělku.

3.4.4 Příplatek za práci ve svátek

Zaměstnanci náleží za dobu práce ve svátek náhradní volno. Jestliže se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na poskytnutí příplatku namísto náhradního volna, náleží zaměstnanci příplatek za dobu práce ve svátek ve výši průměrného výdělku.

3.5 Pohyblivá mzda a jiné odměny

3.5.1 Pohyblivá mzda

1. Zaměstnancům může být přiznána pohyblivá mzda – osobní ohodnocení. Rozhodnutí o přiznání pohyblivé mzdy je na uvážení zaměstnavatele, přičemž zaměstnavatel se zavazuje zachovávat princip férového zacházení a zákaz diskriminace.

2. O změně či odnětí pohyblivé mzdy – osobního ohodnocení se zaměstnanci musí vydat písemné rozhodnutí. Zaměstnanec, který s rozhodnutím o osobním příplatku nesouhlasí, je oprávněn na základě předchozí žádosti nahlížet do protokolu hodnocení.

3. Osobní příplatek může být zaměstnanci snížen či odejmut jen na základě prokazatelně zhoršených výsledků jeho práce a na základě plnění stanovených cílů při kvartálním hodnocení výkonu.

3.5.2 Odměna za práci vykonanou nad rámec dlouhodobého plánu

1. Zaměstnancům bude přiznána individuální odměna, ve výši 3 000 Kč za kvartál, pokud zaměstnanec odpracuje za daný kvartál 4 a více směn nad rámec svého dlouhodobého plánu. Tato odměna bude vyplácena vždy v měsíci po ukončení kvartálu nebo při ukončení pracovního poměru.

2. Návrh na přiznání odměny podává přímý nadřízený, který zaměstnance výkonem dalších pracovních úkolů pověřil, a to vždy s ohledem na výplatní termín a termín přípravy podkladů pro mzdy. Odměnu schvaluje ředitel zařízení.

3.5.3 Věrnostní odměna

Zaměstnavatel je oprávněn vyplatit zaměstnanci jednorázovou věrnostní odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na celkové době trvání pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a u jeho právních předchůdců. Věrnostní odměna je vyplacena zaměstnanci v měsíci následujícím po měsíci, kdy byla dosažena níže uvedená doba zaměstnání, nejdříve však po uplynutí dvou let od přiznání poslední věrnostní odměny.

Doba trvání zaměstnání	Výše odměny v Kč
1 let	2.000,- Kč
3 let	4.000,- Kč
5 let	6.000,- Kč
7 let	8.000,- Kč
9 let	10.000,- Kč
11 let	12.000,- Kč
13 let a více	14.000,- Kč

 

3.6 Splatnost mzdy a její výplata

1. Mzda je splatná dle zákoníku práce nejpozději do konce následujícího měsíce po vykonání práce. Zaměstnavatel stanovil výplatní termín na 15. kalendářní den v následujícím kalendářním měsíci po výkonu práce. Připadne-li výplatní den na sobotu, neděli nebo svátek, je mzda splatná následující pracovní den.

2. Mzdu lze vyplácet elektronicky převodem na účet zaměstnance, který je uveden při nástupu do zaměstnání a dále dle zákoníku práce. O mzdu v hotovosti může zaměstnanec požádat, a to vždy nejpozději první pracovní den v měsíci, kdy má být mzda vyplacena.

3. Zaměstnanci bude nejpozději ve výplatní den doručen písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (tzv. výplatní páska).

3.7 Mzdový výměr

1. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr. Ve mzdovém výměru se nad rámec náležitostí uvedených v § 113 odst. 4 zákoníku práce uvádí i pohyblivá mzda.

2. V případě jakýchkoli změn údajů uvedených ve mzdovém výměru se zaměstnavatel zavazuje oznámit změny alespoň 1 pracovní den před účinností změn, předat zaměstnanci písemné odůvodnění a na žádost zaměstnance změny údajů osobně projednat.

Článek 1.

OBECNÁ USTANOVENÍ

1. Zaměstnavatel se zavazuje trvale vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci v souladu s právními a ostatními předpisy chránícími před riziky možného ohrožení zdraví a života zaměstnanců.

2. Zaměstnavatel při vyšetřování pracovních úrazů a nemocí z povolání postupuje podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o pracovním úrazu, ve znění pozdějších předpisů.

3. Zaměstnavatel umožní zástupci (zástupcům) odborové organizace, pověřeného kontrolou nad stavem BOZP, trvalou možnost vzdělávání se v této oblasti a bude hradit náklady s tím spojené v rozsahu nezbytném pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a výkon práv odborové organizace v té souvislosti.

Článek 2.

INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ NA ÚSEKU BOZP

2.1 Vnitřní předpisy BOZP

Zaměstnavatel je oprávněn vydat vnitřní předpis v oblasti BOZP. Pokud zaměstnavatel takový předpis vydá, v dostatečném časovém předstihu před vydáním předá zaměstnavatel odborové organizaci návrh, který se vztahuje k oblasti BOZP, případně jeho změny, k projednání. Návrhy zaměstnavatel projedná s odborovou organizací a připomínky, v případě jejich opodstatněnosti, zapracuje do textu.

2.2 Vyhledávání a hodnocení rizik a přidělování OOPP

1. Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací výsledky vyhledávání a hodnocení rizik a návrhy příslušných opatření. Odborová organizace předloží připomínky a návrhy na prevenci rizik a se zaměstnavatelem projedná připomínky, které budou vzneseny včetně opatření, která mají za cíl rizikům předcházet, omezovat je nebo je vyloučit u zdroje původu.

2. Zaměstnavatel vytvoří seznam pracovních míst vybavovaných osobními ochrannými prostředky a seznam těchto OOPP na základě vyhledání a zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na jednotlivých pracovištích. Odborovou organizaci před vydáním informuje a současně s odborovou organizací seznam projedná.

3. Pravidla pro přidělování a používání těchto prostředků budou před jejich vydáním projednána s odborovou organizací. Současně na návrh odborové organizace zaměstnavatel s odborovou organizací projedná jejich návrhy na doplnění a změnu.

2.3 Kategorizace prací

Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací kategorizaci prací (konkrétně zařazení prací do kategorie 2. a vyšší), a to před podáním návrhu nebo před odeslání oznámení dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění předpisů pozdějších.

2.4 Pracovní úrazy a nemoci z povolání

1. Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací výši a způsob odškodnění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.

2. O vzniku pracovního úrazu informuje zaměstnavatel bezodkladně odborovou organizaci a umožní účast jejího zástupce při vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu v souladu s ust. § 105 zákoníku práce.

2.5 Informace o kontrolách a účast zástupce odborové organizace

Zaměstnavatel bude neprodleně informovat odborovou organizaci o všech ohlášených kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad oblastí BOZP a orgánů ochrany veřejného zdraví a umožní zástupci (zástupcům) odborové organizace se průběhu kontroly zúčastnit a uplatnit své připomínky.

2.6 Prověrka stavu BOZP

1. Zaměstnavatel provede každoročně na všech svých pracovištích prověrku stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aktuálnosti vnitřních předpisů, kterými je zajišťována BOZP pro zaměstnance a osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. K prověrce bude vždy přizván zástupce odborové organizace.

2. Zprávu o prověrce včetně stanovení politiky BOZP na další období, stanovení harmonogramu odstranění zjištěných závad a odpovědností jednotlivých osob, projedná zaměstnavatel s odborovou organizací.

2.7 Očkování některých skupin zaměstnanců

Zaměstnavatel zajistí možnost očkování zaměstnanců zařazených podle zvláštního právního předpisu v kategorii práce 2. a vyšší z důvodu expozice riziku biologických činitelů, je-li dané očkování k dispozici, a to i v případě, že toto očkování by bylo nad rámec vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel po dohodě s jednotlivými zaměstnanci zajistí na své náklady očkování dle individuálních požadavků daného domova.

2.8 Sociální zázemí zaměstnanců

Zaměstnavatel dbá na dodržování právních norem tak, aby byl zajištěn dostatečný počet sanitárních zařízení (sprchy a WC) pro zaměstnance.

HLAVA IV.

PÉČE O ZAMĚSTNANCE

Článek 1.

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY

1.1 Stravování

Zaměstnavatel zaměstnancům v pracovním poměru ve všech směnách umožní stravování. Za sníženou úhradu umožní zaměstnavatel ve svém zařízení oběd během denní směny následovně:

a)Náklady zaměstnance na jedno hlavní jídlo denně budou ve výši 30,- Kč. Tyto náklady se neposkytují zaměstnancům na služební cestě. Zaměstnancům na služební cestě naleží stravné, dle zákoníku práce (§163 a následující).

1.2. Benefity

Zaměstnancům bude poskytnut benefit ve formě Flexi pasů nebo formě penzijního připojištění v hodnotě 600 Kč za kvartál. Podmínky nároku a vyplacení jsou stanoveny ve směrnici Benefity.

Na domov bude alokována částka ve výši 50 000 Kč / rok 2020 a tuto částku použije zaměstnavatel na individuální benefity. Tento individuální benefit bude pořízen na základě požadavků od zaměstnanců a odborové organizace tak, aby byl vhodný pro co největší množství zaměstnanců. Finální rozhodnutí a schválení pořízení tohoto individuálního benefitu je v kompetenci ředitele domova.

Článek 2.

SOCIÁLNÍ PODMÍNKY ZAMĚSTNANCŮ

1. Zaměstnanci (popřípadě jeho nejbližším pozůstalým) může být v mimořádně závažném případě a při řešení tíživé nebo neočekávané sociální situace, například, a nejen při živelné pohromě či tragickém úmrtí rodinného příslušníka poskytnuta sociální či finanční podpora.

Podpora zaměstnavatele bude poskytována vždy dle individuálního posouzení situace na základě žádosti zaměstnance či spoluzaměstnance.

2. Vzhledem k citlivosti některých situací se zaměstnavatel zavazuje dodržovat mlčenlivost a ochranu těchto údajů a vždy je pouze na konkrétním zaměstnanci, zda bude chtít tyto informace a svou žádost o podporu prodiskutovat s kolegy či odborovou organizací.

HLAVA V.

VZTAHY MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI

Článek 1.

VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO ČINNOST ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ

1.1 Vytvoření podmínek pro činnost odborové organizace

1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel zpřístupní pro řádný výkon odborové činnosti každé odborové organizace hmotné zabezpečení v následujícím rozsahu: telefon, PC s připojením na internet a intranet, tiskárnu k využití k odborové činnosti.

Tato zařízení nebudou ve výlučném používání odborové organizace, proto je nutné se na podmínkách a přesném časovém rozpětí využití tohoto zařízení předem se zaměstnavatelem domluvit. Zaměstnavatel pořídí do výlučného používání odborové organizace zamykatelnou skříňku na své náklady.

Pracoviště …:

- využití jídelny či jiného společenského prostoru vždy dle předchozí domluvy se zaměstnavatelem, aby nebyl narušen chod domova.

2. Všechny náklady spojené s využíváním výše uvedené místnosti a zařízení, s jeho údržbou a provozem, k výkonu odborové činnosti nese a hradí zaměstnavatel.

3. Zaměstnavatel odborovým organizacím umožní využití informačních vývěsek na místech dle dohody se zaměstnavatelem.

5. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel všem novým zaměstnancům předá informaci, že na pracovišti působí odborová organizace a kde může najít detailní informace.

6. Odborové organizace mají právo přizvat ke konzultaci nebo na jednání se zaměstnavatelem svého pověřeného zástupce, i když zástupce není zaměstnancem zaměstnavatele. Odborová organizace zajistí mlčenlivost těchto osob. Stejné právo i povinnost má zaměstnavatel.

7. Odborové organizace se zavazují předat zaměstnavateli jmenný seznam všech členů výboru odborové organizace a jakékoli jeho změny.

1.2 Finanční příspěvek na úhradu nákladů na činnost odborových organizací

1.3 Zaměstnavatel poskytne každé odborové organizaci finanční příspěvek na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem odborové činnosti, a to maximálně do výše 2.000, - Kč za kalendářní rok dle skutečného vyúčtování,

Článek 2.

ZABEZPEČENÍ ČLENŮ ODBOROVÉ ORGANIZACE

2.1 Poskytování pracovního volna v obecném zájmu

Zaměstnancům náleží k výkonu níže uvedené činnosti pracovní volno, a to:

a) k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace (výboru) s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku,

b) k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na členských schůzích, konferencích nebo sjezdech, a to bez náhrady mzdy

c) k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 2 pracovních dnů pro jednu osobu v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

2.2 Ochrana člena odborového orgánu před skončením pracovního poměru

K výpovědi či okamžitému zrušení pracovního poměru člena orgánu odborové organizace (výboru) v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen odborovou organizaci požádat o předchozí souhlas v souladu s ust. § 61 odst. 2–4 zákoníku práce.

2.3 Provádění srážek členských příspěvků zaměstnavatelem

Zaměstnavatel se zavazuje, že bude provádět srážky ze mzdy u zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace, k úhradě jejich členských příspěvků v případě, že s touto srážkou zaměstnanec vysloví souhlas. Výše srážky činí 1 % ze mzdy. Vybrané prostředky poukáže zaměstnavatel na účet odborové organizace nejpozději do 5 pracovních dní po splatnosti mzdy.

Článek 3.

PRÁVO NA INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁNÍ

3.1 Obecná ustanovení

Zaměstnavatel je povinen v mezích dle zákona v dostatečném předstihu odborovou organizaci informovat nebo s odborovou organizací projedná záležitosti uvedené zejména v ust. § 99, 279, 280 a 287 zákoníku práce, a to zejména:

a) zamýšlené organizační a strukturální změny, například rušení či slučování oddělení,

b) změny v pracovních podmínkách zaměstnanců,

c) změny organizace práce,

d) jakékoli opatření týkající se většího počtu zaměstnanců, včetně vydávání a změn vnitřních předpisů,

e) změny stavu a struktury zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele.

3.2 Informace a projednání o ekonomické a finanční situaci a odměňování

1. Zaměstnavatel se zavazuje, poskytne odborové organizaci informace o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji v mezích zákona vždy jednou ročně, a to na písemnou žádost odborové organizace.

2. Zaměstnavatel se zavazuje, že poskytne odborové organizaci ročně do 31. 9. informace o vývoji mezd, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek a počtu zaměstnanců, a to celkem a v členění podle jednotlivých profesních skupin. Informace budou poskytnuty písemně.

3.3 Informace a projednání ve věcech vzniku, změn a skončení pracovního poměru

Zaměstnavatel umožní odborové organizaci, aby získávala přímo z pracovišť informace o nově vzniklých a ukončených pracovních místech.

3.4. Projednávání opatření týkajících se většího počtu zaměstnanců

Smluvní strany berou na vědomí, že ve smyslu zákona společně projednávají mimo jiné veškerá opatření týkající se většího počtu zaměstnanců. Takovým opatřením se rozumí i vydávání, změny a rušení vnitřních předpisů zaměstnavatele, kdy na postup projednávání se přiměřeně použije ujednání o projednávání vnitřních předpisů z oblasti BOZP. Smluvní strany jsou si vědomy, že vydání a změny pracovního řádu vydává zaměstnavatel jen se souhlasem odborové organizace.

Článek 4.

SOUHLAS ODBOROVÉ ORGANIZACE

Zaměstnavatel si zajistí předchozí souhlas odborové organizace před:

- vydáním a změnou pracovního řádu,

- vydáním rozvrhu čerpání dovolených

HLAVA VI.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Změna nebo doplnění kolektivní smlouvy

1. O změně kolektivní smlouvy bude jednáno na návrh kterékoliv smluvní strany. V případě změny právních předpisů, která by znamenala rozpor s kolektivní smlouvou, budou mít právní předpisy před kolektivní smlouvou přednost, přičemž pouze podstatné změny právních předpisů povedou k povinnosti stran jednat o změně kolektivní smlouvy.

2. Smluvní strany se dohodly, že vždy nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy zahájí vyjednávání o změně kolektivní smlouvy.

3. Kolektivní smlouva může být měněna jen písemným číslovaným dodatkem podepsaným oběma smluvními stranami.

2. Kontrola plnění závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy

Smluvní strany se dohodly, že jednou ročně v polovině doby účinnosti kolektivní smlouvy, uskuteční společné jednání, na kterém projednají stěžejní otázky uplynulého období a provedou revizi plnění závazků z kolektivní smlouvy.

3. Seznámení zaměstnanců s obsahem kolektivní smlouvy

1. V souladu s § 29 zákoníku práce seznámí zaměstnance s obsahem kolektivní smlouvy výbor odborové organizace a zaměstnavatel nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

2. Zaměstnavatel zajistí přístup zaměstnanců k této smlouvě současně, aby byl k nahlédnutí alespoň jeden výtisk na jedno pracoviště.

3. Při vzniku nového pracovního poměru seznámí nového zaměstnance s kolektivní smlouvou a existencí odborové organizace zaměstnavatel.

4. Rozsah platnosti kolektivní smlouvy

Veškeré podmínky kolektivní smlouvy se rozšiřují i na ostatní společnosti …

5. Platnost a účinnost kolektivní smlouvy

Kolektivní smlouva se sjednává na dobu určitou, a to na období od

V ……….. dne ...........................................

za zaměstnavatele

jednatel

za zaměstnavatele

za odborovou organizaci

za odborovou organizaci